K této historické události by mohlo dojít téměř na den přesně po Obamově návštěvě v Praze. Svůj projev na Hradčanském náměstí pronesl před rokem 5. dubna.

„Odhodlání Spojených států dosáhnout světa bez jaderných zbraní je pevné. Nejsem však naivní a vím, že toho možná nedosáhneme za mého života. Je zapotřebí trpělivost a vytrvalost. Musíme však ignorovat ty, kdo říkají, že se svět změnit nemůže. Musíme tvrdit: Ano, můžeme. Můžeme změnit svět,“ řekl tehdy a sklidil obrovský potlesk desetitisíců posluchačů..

Nyní by jeho přání může nabýt první konkrétní rysy. Podle nepotvrzených informací by totiž Obama mohl v Praze podepsat se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem smlouvu o zásadním snížení počtu jaderných hlavic a nosičů. Řada kritiků, kteří zpochybňují Obamovy viditelné úspěchy na tomto poli, by tak dostala silný protiargument.

Úspěch protiradarové politiky

Pokud by k historickému podpisu došlo v Praze, měli by na něm velký podíl i čeští občané. Ti totiž dávali výrazně najevo, že nechtějí v Brdech americký radar, který prosazovala Bushova administrativa. Tento záměr přes značné úsilí Topolánkovy vlády neprošel sněmovnou, což přivítalo 80 procent obyvatel. Ustoupil od něj též nový prezident USA Obama. I díky jeho nové politice vůči Rusku se jaderné odzbrojení stává reálnějším.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka uvedl, že ho představa Obamovy a Medveděvovy návštěvy v české metropoli těší. „Pokud k podpisu tady dojde, Praha bude opět centrem dění. Co mě výrazně netěší, je, že USA v čele s Obamou zrušili smlouvu o radarové základně, kterou podepsala bývalá ministryně zahraničí Riceová a Karel Schwarzenberg,“ dodal Sobotka. ODS a Topolánkova vláda byla nejvýraznějším zastáncem radaru v Brdech. Mirek Topolánek vždy tvrdil, že by byl dobrou pojistkou proti ruské rozpínavosti.