Podvýživa je podle Světové zdravotnické organizace jednou z největších hrozeb – trpí jí totiž 178 milionů dětí obvykle ve věku od šesti měsíců do dvou let. Právě tehdy totiž vedle mateřského mléka začnou potřebovat i výživné jídlo, jako je mléko, maso a ryby, které ovšem v mnoha částech Afriky není k mání. Výsledkem je porucha růstu, oslabená imunita a neschopnost překonat byť i lehká onemocnění.

Pomoci podvyživeným dětem se snaží humanitární organizace Lékaři bez hranic například ve středním Nigeru ve výživovém centru v Madaoua.
„Většina dětí přijatých do nemocnice trpí akutní podvýživou spojenou se zápalem plic, zažívacími infekcemi, střevními parazity, chudokrevností a kožními problémy.

Jako s větrnými mlýny

V období sucha také musíme bojovat s bakteriální meningitidou a v období dešťů 
s malárií," přibližuje zdejší situaci pediatr Pascual Caballero. Připouští, že někdy je boj s podvýživou podobný jako s větrnými mlýny. „Vyléčíte dítě trpící průjmem, ale ono se pak vrátí domů, kde není pitná voda. Jeho rodina také může záviset na zemědělství, a tedy i na tom, jestli prší, či ne," dodává.

Právě nyní má plné ruce práce s podvyživenými dětmi lékař Raghu Venugopal, který působí v jihovýchodním Čadu. „Ke konci období sucha vždycky podvýživy přibude, teď nás ale zasáhla velmi tvrdě. Týmy nestíhaly, nemocnice byla přeplněná, vypadala jako uprchlický tábor.
Někdy museli dva pacienti sdílet jednu postel, místo na hraní pro děti bylo pokryto matracemi, stan pro infekční pacienty byl plný podvyživených dětí," říká kanadský lékař.

„K tomu na východě vypukly nepokoje. Násilí v nedalekém Darfuru vyhnalo 
50 tisíc lidí. Náš tým tedy začal očkovat proti spalničkám, poskytoval pomoc a pitnou vodu," popisuje náročné podmínky na svém blogu Raghu Venugopal.

Terapeutické potraviny

Podvýživa se u dětí kontroluje pomocí speciálního pásku, který změří odvod ruky. Při dlouhotrvajícím nedostatku navíc dítě nejen hubne, ale také přestane růst. Lékaři je pak léčí pomocí hotových terapeutických potravin, což je obvykle arašídová pasta obohacená o potřebné živiny a vitaminy. Jsou zabalené, takže dlouho vydrží, a protože nepotřebují míchat s vodou, nehrozí kontaminace.

Bohužel z milionů silně podvyživených dětí se terapeutická strava dostane jen ke zlomku.

Navíc podání není jen tak – podvyživený organismus si musí na nový přísun stravy nejdříve zvyknout. Proto se nejdříve podává obohacené terapeutické mléko v osmi dávkách za den a až po nějaké době se zvyšuje množství kalorií, mimo jiné pomocí terapeutické stravy. Tu v roce 2011 dodali Lékaři bez hranic 
350 tisícům dětí. 

Chcete přispět na pomoc podvyživeným dětem? Lékaře bez hranic můžete finančně podpořit na účtu 111333/2700.