Na Kubě by se podle nové ústavy měl uznávat soukromý majetek. Nikoli pouze společný, jak přikázal Fidel Casto po nástupu k moci v roce 1959, jenž rovněž zakazoval „příjmy z vykořisťování druhých". Mimo to by mělo být manželství nově popsáno jako „sňatek mezi dvěma lidmi", nikoli jako „sňatek mezi mužem a ženou“.
Mimo to bude také stanoven maximální věkový limit pro kandidaturu na prezidenta, což bude 60 let. První muž země může být dále zvolen pouze na dvě pětiletá období. Havana si od nové ústavy slibuje, že bude „mnohem blíže moderním ideálům socialismu, než éře sovětského komunismu“. Informoval o tom německý zpravodaj Deutsche Welle.
Novinka by měla nahradit ústavu z roku 1976. Budování „komunistické společnosti“ již údajně nebude hlavním cílem země, moc komunistů jakožto vládní strany nicméně nebude nijak zvláště omezena.
Nová ústava také zavádí do justičního systému institut presumpce. Rovněž zachovává některá práva, například svobodu vyznání, současně ale zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu nebo fyzického postižení.
„Neznamená to, že se zřekneme našich myšlenek,“ dodal ale předseda Národního shromáždění Esteban Lazo.
Návrh podle Al Jazeera News posiluje myšlenku kolektivní politiky poté, co na Kubě šedesát let vládli Fidel a poté Raúl Castrovi. Právě Raúl byl v dubnu nahrazen novým prezidentem, Miguelem Diaz-Canelem, stále však zůstává v čele komunistů a de facto tedy i nejmocnějším mužem země.
„Prožíváme procesy kontinuity i změny, Kuba si však i nadále zachová své základní principy. Způsob, jakým se vše řeší, je extrémně demokratický,“ dodal profesor univerzity v Havaně Carlos Alzugaray.
