Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na účastníky schůzky mezi Snowdenem a ruskými ochránci lidských práv. Pro udělení azylu se už vyslovili šéfové obou komor ruského parlamentu Sergej Naryškin a Valentina Matvijenková. Washington zareagoval s nevolí a opět se dožadoval vydání uprchlíka, jehož mezitím podpořila vysoká komisařka OSN pro lidská práva.

Americké ministerstvo zahraničí varovalo před dopady na vzájemné vztahy mezi USA a Ruskem v případě, že Snowdenovi bude azyl udělen. Bílý dům znovu apeloval na vydání Snowdena a také se ohradil proti poskytnutí "propagandistické tribuny".

Obama mluvil s Putinem

Americký prezident Barack Obama dnes o obavách Washingtonu ohledně přístupu Moskvy ke Snowdenovi telefonicky hovořil se svým protějškem Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s tím, že podrobnější informace o obsahu rozhovoru mají být poskytnuty později.

Sama uprchlíkova schůzka s 13 ruskými představiteli se odehrála za zavřenými dveřmi v tranzitní zóně moskevského letiště Šeremeťjevo. Zhruba dvě stovky novinářů neměly možnost se s uprchlíkem setkat.

Snowden "požádal o pomoc se získáním útočiště v Rusku, než bude moci odletět do Latinské Ameriky," uvedla podle agentury Interfax Taťjana Lokšinová z moskevské kanceláře Human Rights Watch. "Chce požádat o politický azyl v Ruské federaci, třeba i jen dočasný," řekl podle agentury ITAR-TASS šéf moskevské odbočky Amnesty International Sergej Nikitin s tím, že následně Snowden "nevylučuje přelet do jedné z latinskoamerických zemí".

Kreml podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova ještě Snowdenovu novou žádost o azyl neobdržel. Stále ale platí předchozí podmínka. Uprchlík by tedy musel přestat s činností poškozující Spojené státy.

Americké úřady usilují o Snowdenovo vydání, aby jej mohly postavit před soud za vyzrazení tajných programů týkajících se sledování internetové a telefonické komunikace v globálním měřítku. Zrušily také platnost Snowdenova cestovního pasu, a proto Snowden zřejmě nemůže odletět z Moskvy, kam dorazil z Hongkongu 23. června.

"Protiamerická činnost"

Snowden už jednou v Rusku žádost o azyl podal, pak ji ale stáhl, když se dozvěděl, že podle prezidenta Vladimira Putina by musel ukončit "protiamerickou činnost". Podle některých účastníků schůzky dal Snowden najevo ochotu Putinově podmínce vyhovět, jiní si naopak tento dojem neodnesli.

"Nic z toho, co jsem podnikl či se chystám podniknout, nedělám pro to, abych uškodil USA. Chci, aby Amerika vzkvétala," prohlásil Snowden, jehož citoval server newsru.com. V prohlášení, zveřejněném na serveru WikiLeaks, také uvedl, že udělal správnou věc, když odhalil nemorální špehování, a že ničeho nelituje.

"Je zde značné riziko, že Snowdena by (v USA) čekal trest smrti, a to Rusko prostě nemá právo připustit," prohlásil Naryškin, který předsedá Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu. Snowdena považuje za "ochránce práv milionů a milionů lidí po celém světě".

Advokát Anatolij Kučerena, který při schůzce nabídl Snowdenovi své služby, odhadl, že azylové řízení by mohlo trvat "dva až tři týdny".

Za uprchlíka se také postavilo sdružení jihoamerických států Mercosur, které v prohlášení z dnešního summitu v Montevideu odsoudilo americké "špionážní aktivity porušující práva našich občanů" i zpochybňování práva na udělení azylu.
K Snowdenově případu se také poprvé vyslovila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, a to s tím, že svědčí o "potřebě chránit lidi, kteří odhalují informace dotýkající se lidských práv, jakož i důležitost respektování práva na soukromí".