Český premiér Bohuslav Sobotka absolvuje během dneška několik dvoustranných jednání s premiéry balkánského regionu – Chorvatska a Makedonie. Hned po příletu do Rigy se setkal s lotyšským premiérem Marisem Kučinskisem.

Českou delegaci provází i početná skupina českých podnikatelů. Jak premiér Sobotka řekl, velkým problémem, a to nejen České republiky, je velký nepoměr mezi importem čínského zboží do východní Evropy a exportem zboží z této oblasti. „V minulosti jsme měli velké zpoždění za Polskem a Maďarskem, o Německu a Británii ani nemluvím, ve všech těchto zemích Číňané investovali, my jsme měli zmražené vztahy. Teď investice každý rok rostou, letos jsou podle Czechinvestu rozpracované čínské investice za 22 miliard. Důležité je rozšiřování možností pro český export. Výměna s Čínou roste, roste v celé Evropě."

S tím se podle Bohuslava Sobotky musí něco dělat. „Snažíme se otevřít cestu pro naši produkci leteckého průmyslu. Osobně se snažím se podporovat iniciativu pro vývoz českých potravin, to je problém všech zemí ve východní Evropě, nejen náš," dodal český předseda vlády.

Stará „totalitní" zkušenost se hodí

Podle místopředsedkyně Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové, která se rižského podnikatelského summitu také účastní, představuje pro Evropu a pro nás také to, že Čína má zájem hlavně o velké investice. „Zatímco v Evropě jsme zvyklí, že partneři se otestují na malých projektech a po zkušenostech investice rozšiřují, u Číny je to naopak. O drobné projekty nemají takový zájem," říká Irena Bartoňová. Problém je i s tím, že se snaží investice prosadit napřímo, bez výběrových řízení, která jsou u nás obvyklá.

„Pro řadu českých podnikatelů je také problémem pochopit kolektivní přístup a chování Číňanů. Oni jsou zvyklí svým způsobem dělat věci na rozkaz," připomíná místopředsedkyně Hospodářské komory. Generace podnikatelů kolem čtyřiceti let a mladších už tuto předlistopadovou atmosféru složitě chápe. „Vyrostli už v jiném, svobodném světě," říká Irena Bartoňová. Pro generaci těch, kteří dospívali už před rokem 1989, je čínský přístup snadněji pochopitelný.

Velké sliby, čínské investice však silně kulhají

Lotyšské fórum berou podnikatelé i jako možnost navázat na dávné kontakty, které v Pobaltí mělo ještě z doby Sovětského svazu Československo. I tady jsme vyklidili pozice, a i když Pobaltí nepředstavuje velký trh, pro mnohá odvětví může být zajímavé. Pobaltští podnikatelé rozhodně zájem mají.

Investice Číny do české ekonomiky měly být podle prezidenta Miloše Zemana, jak avizoval po setkáních s čínským prezidentem letos v Praze i po návštěvách v Číně nejdříve 50 miliard, později už hovořil o 95 miliardách korun. Údaje od agentury Czechinvest však hovoří o pouhých 2,659 mld. korun – a to za desetileté období 2005 až 2015. V roce 2016 Czechinvest udává šest dokončených projektů za téměř 3,5 miliardy korun. Podle dalších údajů je největším čínským investorem v Česku společnost CEFC, ta proinvestovala v Česku téměř 23 miliard Kč.

Český premiér zdůraznil v průběhu summitu v Rize, že důležitý je trend, pokračovat v kontaktech. Jenomže například polské zkušenosti hovoří trochu jinak. Poláci uzavřeli strategické partnerství s Čínou o pět let dříve, než Česká republika, nicméně reálné výsledky se liší výrazně d očekávání.

Český vývoz do Číny letos dosáhl necelých 30 miliard korun, reálně poklesl o pět procent. Snížil se i čínský dovoz k nám, o necelá dvě procenta, přesto je téměř desetinásobný s naším exportem do Číny – 276 mld. Kč.

Je dobré být všude

Podle informací, které se Deníku podařilo získat ze zdrojů české diplomacie, je dobré účastnit se všech iniciativ, které umožňují navázat kontakty. „Je to praxe běžná i v zahraničí. V podstatě – není-li do iniciativy vkládat peníze, nestojí-li to nic, nebo jen minimum, jdeme do toho." Jestli přinese účast v iniciativě toho či jiného druhu, je ale už otázka. I tak je prý nutné na podobné summity nahlížet, nejen na summit 16+1.

V případě Číny je nutné brát v úvahu i fakt, že investice v Evropě bere často ne pouze jako cestu k zisku, ale jako možnost uchytit se v regionu, proniknout snadněji do složitých povolovacích procesů.

Čínský klient v lázních? Problém.

Podle zástupkyně severomoravské lázeňské společnosti, která se mj. zabývá rehabilitací po těžkých úrazech, byla by pro ni čínská klientela zajímavá. Na rozdíl od arabských nebo ruských a středoasijských návštěvníků představuje velkou bariéru jazyk. „U diagnózy představuje přesný popis základ úspěšné léčby. Což pro nás v případě angličtiny nebo ruštiny nepředstavuje překážku, ale neumíme si to představit v případě čínské klientely," uvedla pro Deník zástupkyně lázeňského zařízení. Určitě by to představovalo přítomnost kvalitního tlumočníka, který by navíc musel být přítomný po celou dobu léčby. „Lékař potřebuje odezvu, pacienti také často mění požadavky a upřesňují je. Neumím si to zatím dost dobře představit." Určitě však cestu na summit 16+1 bere jako zajímavou možnost navázat kontakty s evropskými účastníky podnikatelské části setkání.

Číňané dodali vlastní vítače, letadlo mají největší

Před sídlem lotyšského premiéra a před Národní knihovnou, kde se summit 16+1 koná, bylo možné vidět malé skupinky Číňanů, kteří zde rozvinuli několik čínských vlajek a nápisů v čínštině a angličtině - Welcome. I cestou z letiště a v centru Rigy lze narazit na reklamní panely s označením Kína – China. Výzdoba je však relativně střídmá, cesta z letiště určitě není podobnou vlajkoslávou jako v případě příjezdu čínského prezidenta v březnu v Praze. Jak jsme zaznamenali na letišti, většinou malá až téměř miniaturní letadla středo a východoevropských evropských premiérů zastínil velké Jumbo s nápisem People´s Republic of China.