O Ahváz íránská a irácká armáda sváděly tvrdé boje za války mezi těmito dvěma zeměmi v 80. letech minulého století. Podle íránských médií se právě tehdy poprvé osvědčily Solejmaního vojenské schopnosti. Letadlem byly do Ahvázu přivezeny také pozůstatky Abú Mahdího Muhandise, který rovněž zemřel při pátečním útoku a který byl zástupcem velitele vlivných iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF) podporovaných Íránem. PMF uvedly, že íránské úřady provedou testy DNA všech obětí atentátu.

Generálovo tělo bylo poté převezeno do šíitského posvátného města Mašhad na severovýchodě země, uvedla agentura AP. Odtud bude v pondělí přepraveno do Teheránu, následně do šíitského posvátného města Kom a v úterý pak do Kermánu.

Americká televize CNN připomíná, že zatímco pro Spojené státy je Solejmání terorista, mnoho Íránců ho považuje za hrdinu. Nicméně mezi některými lidmi panuji obavy z možné války s velmocí, jakou jsou USA. Íránští poslanci na dnes začínající schůzi parlamentu přišli oblečení v černých košilích a vykřikovali protiamerická hesla. Oficiální smuteční obřad se uskuteční v pondělí v Teheránu a podle údajů íránské státní televize úřady očekávají, že se něm sejdou statisíce lidí. Řada ulic v centru proto bude zavřená pro auta, nákupní centra po celé zemi v pondělí neotevřou a také vysoké školy v hlavním městě budou zavřené a termíny zkoušek odložené.

Zvláštní shromáždění k uctění památky "mučedníků Solejmáního a Muhandise" dnes uspořádalo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu.

Přijde odveta?

Konzervativní generál Solejmaní byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Írán za jeho smrt slibuje Američanům tvrdou pomstu.

Agentura AP napsala, že není jasné, kdy Teherán odvetu podnikne a jakou bude mít podobu, je prý však pravděpodobné, že přijde až po skončení třídenního smutku vyhlášeného v Iráku i Íránu. Pozornost se zaměřuje především na Irák, kde Teherán a Washington od invaze v čele s Američany z roku 2003 soupeří o vliv. Jedna z Íránem podporovaných milicí působících v Iráku vyzvala příslušníky iráckých bezpečnostních sil, aby se od dnešního večera nepřibližovali do vzdálenosti menší než jeden kilometr od základen využívaných Američany. Nicméně američtí vojáci na vojenských stanovištích působí vždy s iráckými kolegy.

Irácká vláda, která je blízkým spojencem Íránu, americký úder proti Solejmánímu odsoudila jako útok na svoji suverenitu. Bagdád čelí tlak, aby ze země vypověděl 5200 amerických vojáků, kteří tam pomáhají zabránit obrození Islámského státu. Dnes později odpoledne se má na zvláštní schůzi sejít irácký parlament a jednat o další budoucnosti amerických sil v zemi. Začátek zasedání byl však o několik hodin odložen, protože dorazily asi jen dvě desítky poslanců z celkových 329. CNN uvádí, že se často stává, že když jsou na programu citlivé záležitosti, parlament se vůbec nesejde.

Podle USA byl Solejmání „teroristickým vůdcem“

Násilná smrt jednoho z nejvlivnějších mužů íránského režimu prohloubila už tak velké napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které si v posledních měsících vyměňovaly útoky a výhrůžky. Americký prezident Donald Trump v sobotu na twitteru napsal, že po případné odvetě ze strany Teheránu má Washington seznam 52 íránských cílů, na které může "velmi rychle a velmi tvrdě" zaútočit.

Íránci podle šéfa Bílého domu "hovoří velmi směle" o pomstě za smrt Solejmáního, který byl "jejich teroristickým vůdcem" a "právě zabil jednoho Američana a zranil mnoho dalších, nemluvě o všech těch lidech, které zabil během svého života, včetně stovek íránských demonstrantů". Podle Trumpa Solejmání "už útočil na naše velvyslanectví a připravoval se na další údery na jiných místech".

Podle amerického prezidenta dělá Teherán mnoho let jen problémy. "Budiž toto VAROVÁNÍM, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst," uvedl Trump na twitteru. Některé z vytipovaných cílů jsou podle něj velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu. "Tyto cíle a Írán samotný zasáhneme velmi rychle a velmi tvrdě. USA si nenechají líbit žádné další hrozby," dodal Trump.

Právo na sebeobranu

Na otázku, zda bylo legální Solejmáního zabít, dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab odpověděl, že "existuje právo na sebeobranu". Solejmáního, který stál v čele elitních jednotek Kuds, britský ministr označil za "hrozbu pro region" a připomněl, že "měl v popisu práce vedení zástupných válek a využívání milicí (za hranicemi Íránu) k útoku na západní země". Raab ale také opět zdůraznil ale, že "válka není v ničím zájmu".

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Músáví podle agentury AP řekl, že nejdůležitější činitelé země se dnes večer budou radit o tom, jaký další krok podniknou ve vypovídání mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Půjde prý o krok větší než plánovaný, protože "veškerý vývoj ve světové politice je propojený". Teherán se v dohodě zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. USA dohodu ale předloni na jaře vypověděly a zavedly proti Íránu nové sankce, hlavně na vývoz ropy. Ostatní signatáři úmluvy, což je Británie, Německo, Francie, Čína a Rusko se ji snaží zachovat, Írán však její podmínky už několikrát porušil.

O posledním vývoji v Iráku během víkendu mluvil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem, kterého také pozval k návštěvě Bruselu. Borrell vyzval Írán ke zdrženlivosti a k tomu, aby pečlivě zvážil svou reakci a zabránil tak další eskalaci, která by poškodila celý region a jeho obyvatele, uvedl Borrellův mluvčí.

Papež František v tradiční nedělní modlitbě Anděl Páně v souvislosti s atentátem na Solejmáního všechny strany vyzval, aby "udržovaly plamen dialogu a zdrženlivosti".