Vedle pokračujících bojů nese na tomto stavu částečně vinu i somálská vláda, která podle Larocheho brzdí snahy Spojených národů o pomoc obyvatelům tohoto východoafrického státu.

Krvavé střety mezi vládními jednotkami podporovanými etiopskou armádou a povstalci vyhnaly z hlavního města za posledních několik týdnů na 100.000 lidí, kterým podle Larocheho schází potraviny a přístup k nezávadné vodě. Nekvalitní voda však trápí celou zemi. V jejím důsledku se šíří epidemie akutního průjmu, některými odborníky považovaná za choleru, která již připravila o život přes 400 lidí a postihla dalších nejméně 12.000 osob.

Pokud neskončí boje a uprchlíkům se nedostane pomoci ze zahraničí, "humanitární krize se změní v katastrofu, a to velmi brzy," zdůraznil Laroche podle agentury Reuters naléhavost situace.

V Somálsku podle něj v současnosti působí asi tucet agentur OSN, které se snaží pomáhat obyvatelům státu, který je již od počátku 90. let minulého století sužován anarchií a nepokoji. Jejich úsilí však často naráží na překážky kladené samotnými vládními úřady. Jako příklad uvedl zadržování 40 nákladních automobilů na kontrolním stanovišti na jihu země kvůli údajné kontrole kvality převážených potravin nebo nepovolení vstupu pracovníkům Dětského fondu OSN (UNICEF) do jeho skladiště v Mogadišu. Řada místních spolupracovníků těchto organizací prý byla také vládními jednotkami vyslýchána či obtěžována.

"Potřebujeme přístup do našich skladů, aniž bychom byly blokováni jednotkami etiopské armády nebo prozatímní vlády," apeloval na somálské oficiální orgány, které prý dosud humanitárním organizacím nijak nepomáhají.

Podle agentury AP požádalo OSN pro letošní rok Spojené státy o uvolnění celkem 262 milionů dolarů (bezmála 5,5 miliardy korun) na humanitární pomoc pro Somálsko. Larocheův úřad zatím mohl použít 34 procent z této částky, dodal jeho vedoucí.