Podle odborníků na danou problematiku i vyšetřovatelů by se pirátům těžko podařilo obohatit se letos na výkupném o třicet milionů dolarů, kdyby neměli své spojence v zahraničí, s nimiž se o peníze dělí.

„Máme jednatele, překladatele a agenty v mnoha oblastech… dovoluji si říci, že po celém světě,“ sdělil zpravodajům agentury AP do telefonu pirát Ahmed Dahír Sulejman z vesnice Eyl v severosomálské oblasti Puntland, kde unesené lodi často kotví.

„Tito lidé nám pomáhají při výměně výkupného a vyhledávají i správné lidi pro vyjednávání,“ dodal Sulejman.

Piráti mají spojence po celém světě

Podle vyšetřovatelů i pirátů samotných stojí za letošním nárůstem únosů v Adenském zálivu mezinárodní síť zprostředkovatelů tvořená především somálskými emigranty žijícími v oblasti Afrického rohu, ale také v Severní Americe. Ti mořským lupičům dodávají výměnou za část kořisti zásoby, vybavení a informace.

„Somálská diaspora se do tohoto podniku zapojila takřka na celém světě. Je to jako, když si u syndikátů koupíte akcie, a potom dostanete část zisku,“ vysvětlil Michael Weinstein, odborník na somálskou problematiku, působící na Purdueově univerzitě v Indianě.

Na základě rozhovorů se zprostředkovateli výkupného Weinstein zjistil, že pirátské podsvětí sahá až do Kanady, kde žije na 200 tisíc somálských přistěhovalců.

Jeho závěry potvrdil také Angličan John Burnett, který o únosech v somálských vodách píše knihu. Od zprostředkovatelů předávání peněz ví, že značná část prostředků teče do Kanady i do evropských metropolí.

„Místa jako Eyl dostanou jen část z milionů, které se na výkupném vydělají. Somálská diaspora je ohromná,“ vysvětlil Burnett.

Piráti těží z anarchie

Jak ale vzájemná výpomoc probíhá prakticky, nelze zatím vystopovat. V zemi nefunguje řádný bankovní systém a v posledních dvaceti letech nemá ústřední somálská vláda v Puntlandu téměř žádný vliv.

Dohoda mezi zahraničními investory a piráty je zřejmě zcela neformální a vztahy mezi nimi jsou dány klanovým nebo rodinným spřízněním.

Transakce probíhají pomocí hawaly, což je běžně užívaný systém předávání peněz fungující v muslimských zemích Afriky a Asie. Pokud chcete poslat peníze do vzdálené oblasti, dáte je zprostředkovateli a ten předá vzkaz týkající se sumy, jež má být vyplacena, svému „spojenci“, který obnos zkrácený o transakční poplatek předá adresátovi.

Díky hawale není možné se dopátrat, kdo a jak s penězi v Somálsku nakládá.

„Peníze z výkupného v minulosti cestovaly k emigrantům po celém světě,“ sdělil AP Roger Middeleton, odborník na východní Afriku z londýnské expertní skupiny Chatham House. Zdá se však, že piráti dnes mnohem častěji žádají přímou platbu a vyhýbají se tak i hawale, vysvětluje Middeleton.

Zázemí lupičům ovšem zajišťuje i rozsáhlá korupce a chudé obyvatelstvo, které je díky úplatkům k praktikám pirátů slepé. Piráti často kotví s unesenými loděmi v severosomálské oblasti Puntland, kde jim úřady povolují užívat přístavy a volně se pohybovat po městě.

Není divu, že díky pirátství dnes zažívají dříve chudé rybářské pobřežní vesničky nebývalý rozkvět. Piráti si zde staví kamenné domy, jezdí v luxusních vozech a za manželky pojímají hned několik žen.

Vzpoura na lodi Faima

Z rovnováhy vyvedla piráty v pondělí večer posádka ukrajinské lodi Faima s nákladem 33 tanků, která je již dva a půl měsíce držena v zajetí poblíž pirátské základny Haradhere.

Mluvčí pirátů, který nesdělil své jméno řekl, že posádka se pokusila o vzpouru, již se ale podařilo potlačit.

„Někteří členové posádky ukrajinské lodi se neumí chovat. Chtěli ublížit dvěma našim ozbrojencům, riskují ale, že je potrestáme,“ citovala agentura AFP z telefonického hovoru.

Německo spěchá na pomoc

Německý kabinet se ve středu jako první z 27 zemí EU rozhodl podpořit boj proti pirátům a vyslat do Adenského zálivu své bojové jednotky.

Pokud návrh projde příští týden parlamentem, vyšle Německo válečnou fregatu Karlsruhe s 1 400 muži na palubě. Ministerstvo obrany tvrdí, že mise má za účel spíše vypomáhat v nouzových situacích než vyhledávat přímé střety.