Oznámila to dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z kosmodromu Bajkonur. "Šance, že se sondu podaří oživit a přimět letět k Marsu, je podle odborníků krajně nízká," dodal.

"Až dosud všechny pokusy dostat na palubu pokyny programátorů nevedly k úspěchu. Během noci bylo takových pokusů několik, včetně využití speciálního zařízení na Bajkonuru," potvrdil jiný zdroj z ruské vesmírné agentury Roskosmos.

Další pokusy mají podle agentury ITAR-TASS následovat dnes večer nebo v pátek ráno.

Mezitím se také objevily optimističtější předpovědi. Sonda by se podle expertů citovaných Interfaxem mohla udržet na oběžné dráze i několik týdnů, možná déle než měsíc. Původní odhady počítaly s pěti až deseti dny. Stanice si také udržuje správnou orientaci vůči Slunci a má rozložené panely slunečních baterií. Z oběžné dráhy 250-350 kilometrů nad Zemí ztrácí sonda každých 24 hodin asi dva kilometry výšky, a to je také méně, než se původně počítalo. To vše dává letovým inženýrům více času na pokusy navázat spojení se sondou a přeprogramovat ji na let k Marsu.
Na druhé straně někteří specialisté tvrdí, že přístroj byl do kosmu vypuštěn "syrový", s nedodělky. "Riskovali jsme. Snažili jsme se vyskočit příliš vysoko," prohlásil Igor Lisov z časopisu Novosti kosmonavtiki.

Fobos-Grunt se sice po 668 vteřinách letu zdárně oddělil od nosné rakety, ale poté nezamířil k zamýšlenému cíli, měsíci Marsu Phobosu, odkud měl dopravit na Zemi vzorky z povrchu a kontejnery s mikroorganismy, které měly sloužit k potvrzení či vyvrácení hypotéz o zanesení života na Zemi z vesmíru. Motory sondy se ale nezažehly, což podle expertů mohlo zavinit buď selhání techniky, či chyba v počítačovém programu. V druhém případě by záchrana ještě mohla být možná.

I kdyby se sondu podařilo navést na správnou dráhu, může se mezitím Mars natolik vzdálit, že sondě nebude stačit palivo k letu na Phobos a zpět.

Americký expert na ruský vesmírný program a bývalý pracovník NASA James Oberg už varoval, že pokud se sondu nepodaří zachránit, Fobos-Grunt se může přeměnit v nejnebezpečnější kosmický aparát, jaký se kdy na Zemi zřítil. Na palubě jsou totiž tuny toxického paliva, které by podle Oberga mohlo zmrznout a tak přečkat průlet atmosférou. Ale jiní odborníci, citovaní agenturou AP, předpokládají, že palivo zůstane nejspíše v tekutém stavu, a proto v atmosféře neškodně shoří. Sonda nese také několik gramů radioaktivního kobaltu-57 jako zdroj gamma záření pro spektrometr.

Rovněž podle šéfa České kosmické kanceláře (CSO) Jana Koláře je malá pravděpodobnost, že by palivo v nebezpečné podobě dopadlo až na zemský povrch. "Spíš je pravděpodobné, že drtivá většina, myslím si, že téměř všechno, by shořelo v atmosféře," řekl ČTK Kolář.

I expert na astronautiku z české Akademie věd Antonín Vítek je přesvědčen, že palivové nádrže shoří v atmosféře a palivo, kterého je kolem sedmi až osmi tun, se rozptýlí ve značné výšce.

Startem sondy chtělo Rusko zacelit mnohaletou mezeru ve vlastním výzkumu planet. Náklady na ambiciózní projekt dosáhly pěti miliard rublů (2,9 miliardy korun), sama sonda byla pojištěna na 1,2 miliardy rublů.

Poslední ruské výpravy k Marsu provázela smůla. V listopadu 1996 se krátce po startu raketa s družicí zřítila do Tichého oceánu. Ze 16 sovětských misí k rudé planetě uspělo jen pět. Lety k Venuši měly daleko příznivější bilanci, poslední se ale uskutečnily v polovině 80. let.

"Pro Rusy je Mars velkým neštěstím, protože zatímco k Venuši se jim podařilo vyslat řadu automatů, které tam úspěšně pracovaly, tak k Marsu ne," konstatoval publicista a znalec vesmírných misí Karel Pacner.

Ruský kosmický program se poslední dobou potýká s nezdary. Letos 24. srpna havarovala vesmírná loď Progress s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. O šest dní dříve se nepovedlo ani vynést na oběžnou dráhu komunikační družici Express, už 1. února se nezdařil let s vojenskou družicí a loni v prosinci spadly do Tichého oceánu tři družice ruského navigačního systému Glonass. Neúspěchy stály šéfa Roskosmosu Anatolije Perminova místo.