Sopka v Indonésii hrozí další erupcí. Úřady odklonily letové trasy

Státní orgány varovaly, že kráter sopky zůstává i nadále nestabilní, vzrůstají proto obavy z dalších vln. Ve strachu z další erupce také rozšířily oblast, do které mají obyvatelé ostrovů zákaz vstupu, na pět kilometrů v okruhu ostrova. Situaci v oblasti komplikuje i sopečný popel, který přikryl zasažené území.

Tsunami se může vrátit, držte se dál od pobřeží, varují úřady v Indonésii

Odborníci uvedli, že popel nepředstavuje zdravotní nebezpečí, obyvatelům však doporučují při pohybu mimo domovy používat brýle a dýchací masky. Odkloněny kvůli němu byly stovky letů. „Všechny lety byly kvůli popelu ze sopky Krakatoa přesměrovány,“ uvedla vládní agentura pro kontrolu letecké dopravy AirNav.

Podle státního úřadu civilního letectví by sopečná činnost neměla narušit provoz indonéských letišť, ani toho v hlavním městě Jakartě, které se nachází jen zhruba 155 kilometrů východně od ostrova Anak Krakatau.

Nebezpečí trvá

Sopka na sebe začala znovu upozorňovat již v červenci letošního roku. K erupci došlo v neděli 23. prosince, kdy vulkán začal chrlit lávu a kamení a oblaka sopečného popela dosáhla podle agentury Reuters výšky až tří kilometrů.

Indonésie hlásí přes čtyři stovky obětí tsunami. Záchranné práce pokračují

Státní geologická agentura proto zvýšila stupeň nebezpečí na druhý nejvyšší. „Od 23. prosince sopečná aktivita neustala. Očekáváme, že bude nadále eskalovat,“ uvedl tajemník agentury Antonius Ratdomopurbo.

Sesuvy půdy

Výbuch a zhroucení kráteru vyvolaly vlny tsunami, které dosahovaly výšky až pěti metrů a zasáhly pobřeží ostrovů Jáva a Sumatra v oblasti Sundského průlivu. Také vinou špatné reakce úřadů, které obyvatele včas nevarovaly, zahynulo přibližně 430 lidí. Další stovky se podle agentury AP pohřešují.

Satelitní záběry ostrova Anak Krakatau nejsou kvůli sopečnému prachu k dispozici. Radarové údaje zachycené před a po erupci však naznačují, že se vulkán výrazně zmenšil. Podle AP se zhroutilo celé jihozápadní úbočí sopky.

Sopka v Indonésii je pořád aktivní. Tsunami si vyžádalo přes čtyři sta životů

Tsunami tak s největší pravděpodobností vyvolaly zejména sesuvy půdy, předpokládá šéf výzkumu z univerzity v britském Sheffieldu Dave Petley. „Největší výzvou je nyní odhadnout, co se s vulkánem stalo a co se bude dít dál,“ napsal odborník na svém blogu.

Tragédie v živé paměti

Erupce sopky Krakatoa v roce 1883 a následná série vln tsunami zabily více než 36 tisíc lidí a množství vychrleného popela zapříčinilo globální klimatické změny. Povrch planety se podle odborníků ochladil o více než jeden stupeň Celsia. Ostrov Anak Krakatau (Slovo Anak v překladu znamená dítě), se v oblasti začal tvořit mezi lety 1927 a 1929 a od té doby stále roste.

Nedělní přírodní katastrofa vyvolala děsivé vzpomínky na rok 2004, kdy zemětřesení v Indickém oceánu vyvolalo ničivé vlny tsunami, které zasáhly 14 zemí a vyžádaly si životy téměř 230 tisíc lidí. Polovina z nich přitom zahynula právě v Indonésii.

Deset minut děsu. Vše zčernalo, popsal přeživší. Vlna smetla před diváky kapelu