Za vraždu ženy stanulo před soudem celkem 49 podezřelých; osm obviněných dnes soud poslal do vězení na 16 let, a dalších 18 zprostil viny kvůli nedostatku důkazů. Rozsudky nad 19 policisty, kteří čelí obvinění, že brutálnímu útoku na ženu nečinně přihlíželi, mají padnout v neděli, napsala agentura AP.

Odsouzení se mohou proti verdiktu odvolat. Bratr zabité ženy Mudžibulláh prohlásil, že rodina je rozhořčena shovívavostí soudu k většině obviněných. „Výsledek soudu není spravedlivý a my ho nepřijímáme. Jen čtyři lidé byli odsouzeni k trestu smrti, ale všichni vědí, že týrání mé sestry se účastnilo více než 40 lidí," uvedl Mudžibulláh. „Osmnáct lidí bylo osvobozeno. Soud by je měl potrestat a měl by tak udělit lekci každému, kdo by chtěl spáchat takovýto zločin," dodal.

Případ 27leté ženy, kterou zlynčoval dav, vyvolal v Afghánistánu značný rozruch. Obvinění ze spálení koránu se později ukázalo jako falešné a proces má podle analytiků prověřit, zda vláda dokáže ochránit práva všech občanů včetně žen, jak deklarovala.

Bití a ukamenování

Mladou ženu jménem Farchonde zbil na konci března dav v Kábulu nejprve holemi a kamenoval ji. Poté byla shozena ze střechy domu a přejeta autem. Nakonec lidé její tělo zapálili a hodili do koryta řeky. Motivací brutálního činu bylo nařčení vznesené jedním z duchovních – správcem místní svatyně, podle něhož žena spálila výtisk koránu. Afghánský ministr vnitra krátce poté konstatoval, že žena byla nevinná.

Mezi čtveřicí odsouzených k absolutnímu trestu je duchovní, který Farchonde neprávem obvinil, muž, který na ni hodil dva velké kameny, řidič auta, který ženu přejel, a ten, kdo její tělo zapálil, napsala agentura Reuters.

Odsouzenci k trestu smrti byli usvědčeni mimo jiné na základě nahrávky masakru pořízené mobilním telefonem. Videozáznam byl před soudem puštěn jako součást svědectví. Proces začal v sobotu a byl na poměry v zemi nezvykle rychlý, upozornila agentura AP. Živě ho také vysílala afghánská televize.

Nevídané protesty

Brutální útok na Farchonde, která vystudovala náboženskou školu a sama vyučovala děti studiu koránu, společnost v silně konzervativním Afghánistánu rozdělil. Někteří duchovní se zpočátku snažili zabití dotyčné obhajovat a tvrdili, že žena byla zavražděna v zájmu obrany islámu. Mnohé Afghánce ale zlynčování Farchonde rozhořčilo a vyvolalo v zemi nevídané protesty proti náboženskému extremismu a proti násilí páchanému na ženách. Demonstrací se účastnili i muži.

Podle afghánských médií Farchonde zmíněného muslimského duchovního obvinila, že klame věřící, když prodává ženám, které nemohou otěhotnět, amulety. Duchovní prý, aby zachránil své zaměstnání a svůj život, Farchonde na oplátku obvinil ze spálení koránu. Žádné důkazy o tomto činu ale nejsou.

Afghánský právní systém sice po svržení vlády Talibanu v roce 2001 ústavou zaručuje ženám stejná práva jako mužům, v praxi však podle OSN bývají ženy diskriminovány a úřady je dostatečně nechrání před násilnými činy. Současná vláda prezidenta Ašrafa Ghaního přislíbila tuto praxi změnit.