Ve vazbě skončili příslušníci armády a studenti, kteří čelí obvinění z porušení ústavy, členství v teroristické organizaci či úmyslného zabití. Hrozí jim až doživotní vězení, uvedla Anadolu. Jednadvacet dalších zadržených úřady dnes propustily, nadále jsou ale pod policejním dohledem.

Prezident Erdogan v rozhovoru poskytnutém CNN uvedl, že pučisté v pátek vtrhli do hotelu, kde pobýval na dovolené se svou rodinou, a zabili dva z jeho osobních strážců. „Kdybych tam zůstal o deset, patnáct minut déle, tak by mě buď zabili nebo zajali," řekl.

Erdogan pobýval v době začátku pátečního pokusu o vojenský převrat na dovolené v letovisku Marmaris u Egejského moře. Po několika hodinách pod kontrolou pučistů se podle prezidenta podařilo silám věrným turecké vládě získat pod kontrolu Atatürkovo mezinárodní letiště. Erdogana následně do metropole mezi Evropou a Asií přiletěl. Na letišti ho údajně přivítalo kolem 10.000 příznivců.

Obnovení trestu smrti

V rozhovoru poskytnutém CNN turecký prezident znovu zdůraznil, že je ochoten obnovit v zemi trest smrti, pokud se na tom shodne ústavní většina v parlamentu. Turecký lid si podle něj přeje „rychlý konec" a ne účastníky zmařeného puče „držet dlouhá léta ve vězení a živit".

Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU.

Turecko podle CNN v nadcházejících dnech oficiálně požádá USA o vydání duchovního Fethullaha Gülena, který je podle Erdogana strůjcem pátečního pokuse o převrat. Dosud tak prý prezident učinil jen neformálně v rozhovoru s prezidentem Barackem Obamou.

Gülen, který dlouhodobě žije v exilu v USA, jakýkoli podíl na puči odmítá. Existuje podle něj možnost, že ho Erdogan zinscenoval, aby si upevnil moc v zemi. Podle tureckého prezidenta Ankara požádá o vydání Gülenových spolupracovníků i řadu dalších zemí v Evropě a Africe.