Podle některých expertů již nebyl beton z 60. let dostatečně kompaktní. Už před dvěma roky upozorňovalo několik inženýrů na problémy stavby s tím, že most měl problémy už od samého začátku. Místní lidé také tvrdí, že se mostu raději vyhýbali, píší italská média.

Jeho stav byl neustále monitorován. V době neštěstí na něm probíhaly údržbářské práce na konsolidaci viaduktové desky. Byl na něm dokonce instalován jeřáb. "Na stav mostu neustále dohlížel úřad Tronco v Janově," píše list Express s odvoláním na svůj zdroj.

Stavební práce na Polcevera Viaduct, nazývaném též Ponte Morandi podle svého architekta Riccarda Morandiho, byly započaty v roce 1962. Na jeho slavnostní otevření v roce 1967 se přišel podívat i tehdejší prezident Itálie Giuseppe Saragat.

Podle britského konstruktéra Iana Firtha měla stavba velmi netypický design. "Zatím je těžké předvídat příčinu, ale tato přetěžovaná stavba zde stála již 50 let. Je možné, že své udělala koroze," uvádí Firth pro list The Guardian. Podle něj zatím nelze dávat za vinu počasí.

Stavba dlouhá přesně 1102 metrů byla prvním betonovým mostem se zavěšenou konstrukcí na území Evropy. Spojovala čtvrti Janova Sampierdarena a Cornigliano. Most překlenoval řeku, vlakové nádraží a obytné sídliště.

Druhý Morandiho most, který spadl

Trámovou stavbu vysokou 45 metrů držely tři hlavní železobetonové pilíře s nosnými závěsy o přesně dvojnásobné výšce. Jejich vnitřní část podepírala trámovou konstrukci, vnější se tyčila nad most a nesla betonové závěsy, na kterých visela tíha mostu.

Stavby architekta Morandiho jsou charakteristické malým množstvím pilířů. Visuté mosty bývají většinou zavěšené na ocelových lanech, Morandiho stavby ale místo nich využívají beton.

I když je na jeho díla úchvatný pohled, stavba není ekonomicky výhodnější, než kdyby měla pilířů více. Nutno dodat, že nejde o první most, který spadl. Podobná Morandiho konstrukce se zřítila po srážce s tankerem v Benátkách v roce 1964. Ta byla v provozu teprve dva roky.

Most který je součástí dálnice A10 představoval významnou spojnici s italskou riviérou a jižním pobřežím Francie. Na jeho pádu se mohl podepsat zvýšený provoz težkých nákladních aut, na která most původně nebyl stavěný. Zatím se předpokládá konstrukční selhání. Zřítil se právě během prudkého deště.

Most v Janově ve své původní podobě.