Obvinění popisuje jeho roli v bosenské válce v letech 1992 až 1995.

K nejhorším masakrům od druhé světové války patří obsazení Srebrenice v červenci 1995, kterému velel Karadžičův generál Ratko Mladić. Tehdy bosenskosrbští vojáci zabili asi 8 tisíc muslimských chlapců a mužů.

Karadžić je podle obvinění též zodpovědný za 44 měsíců trvající obléhání Sarajeva, během kterého srbské jednotky ostřelovaly civilní obyvatelstvo s cílem zcela paralyzovat muslimskou část města. Během obléhání zahynulo 10 tisíc civilistů.

Karadžić se narodil v červnu 1945 v černohorské vesnici Petnijca. V roce 1960 se přestěhoval do Sarajeva, kde vystudoval psychiatrii a ve studiích pokračoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Od roku 1989 se angažoval na udržení Bosny a Hercegoviny v Jugoslávii. V lednu 1992 Srbové vyhlásili vznik Srbské republiky v Bosně a Hercegovině, která zahrnovala všechny oblasti obývané Srby a stala se součástí federální Jugoslávie. Po uznání samostatnosti Bosny a Hercegoviny v dubnu 1992 se Karadžić vyhlásil za prezidenta srbské části.

V následné válce se Karadžić snažil očistit území Srbské republiky od nesrbského obyvatelstva metodou vytváření nepřijatelných životních podmínek, deportací a likvidací. Své domovy tehdy opustilo milion lidí.