Na svědomí má někdejší prezident bosenské Republiky Srbské největší masakr v Evropě od konce druhé světové války, povraždění osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici v roce 1995, tříleté ostřelování Sarajeva a celou válku v Bosně v letech 1992 až 1995.

Karadžiče zatkly srbské bezpečnostní síly v pondělí v noci nedaleko Bělehradu. Na živobytí si vydělával alternativní medicínou a měl jiné občanství. Vystudovaný psychiatr se často procházel kolem města a vydělával si minimálně část doby svého skrývání jako chirurg pod falešnou identitou - jako Dragan Dabić. Klienti ani jeho kolegové netušili, s kým ve skutečnosti pracují.


Jeho obličej byl změněný k nepoznání: vyhublý, dlouhé šedé vlasy, vousy, knír a brýle. Při zatýkání byl podle apatický, v depresi

Radikálové v Srbsku běsnili

Těsně před půlnocí srbský prezident Boris Tadić vzkázal do světa, že on a jemu blízká proevropská vláda očišťují Srbsko. A nastupuje spravedlnost.

„Karadžič byl nalezen a zatčen,“ oznámil prezident. Lidé v Srbsku a Bosně se okamžitě probudili. S nimi i desítky srbských radikálů, kteří se v Bělehradě snažili dostat přes kordon těžkooděnců, který střežil budovu soudu i kancelář prezidenta.

Házeli kamení a řvali: „Karadžić je hrdina. Zrádce Tadić nás zaprodal!“ Jeden z vůdců nacionalistů dokonce vzkázal odplatu. „Přijde silná reakce, ať se zrádci těší,“ uvedl Aleksandar Vučić ze Srbské radikální strany. Mnoho mladých Srbů ale naopak zatčení slavilo.

Předchozí vlády, vždy s účastí nacionalistů, odmítaly vydat válečné zločince Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Takto vypadal Karadžić při svém zatčení.

Troubení v Sarajevu nebralo konce

Bosenské Sarajevo zaplavily tisíce aut, ohlušující troubení nebralo konce až do rána. Tisíce lidí vyšly slavit s vlajkami ven.

„Vstávat, spravedlnost přece jen existuje, budil jsem všechny známé, rodinu,“ křičel radostí mladík Zoran. Rádio celou noc pouštělo ukázky nejostřejších nenávistných projevů bosenskosrbského prezidenta Karadžiče proti Chorvatům a muslimům.

„Je to skvělá zpráva, že byl nejhledanější člověk v Evropě, evropský Usáma bin Ládin, dopaden. Byl hlavním intelektuálním architektem etnických čistek. Podle mě i horší než Miloševič,“ uvedl Richard Holbrook, bývalý náměstek amerického ministerstva obrany, který vyjednal takzvanou Daytonskou dohodu, která ukončila válku v Bosně.

Samotní bosenští politici byli zdrženlivější.

„Nemyslím, že je to k jásání, ale je to úleva, protože to trvalo dlouho, což bylo hanbou pro mezinárodní společenství, válečnou justici a samozřejmě Srbsko,“ řekl bosenský politik Haris Siladžić.

Výslech před vydáním do Haagu

Vyšetřující soudce v úterý nad ránem už ukončil předběžný výslech Karadžiče, a tím splnil první krok pro jeho vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu.

Do konce týdne ho zřejmě čeká cesta do vazební věznice ve Scheveningenu. V případě prokázání viny ostřelování civilistů v Sarajevu i masakr ve Srebrenici, stráví ve vězení zbytek života.

„Nemůžu mluvit. Jsem zděšená a v šoku. Uklidňuje mě jen to, že je zatím naživu,“ brečela jeho žena Liljana Zelen-Karadžičová.

Nalezení bylo otázkou vůle

Po obviněném se pátralo třináct let – opakovaně se objevovaly zprávy, že byl viděn právě se svou manželkou na pomezí Bosny, Srbska a Černé Hory, nebo že jeho ukrývání napomáhaly samy spřátelené tajné služby v Srbsku i Bosně.

Naposledy byl vyfotografován v červenci 1996 v městečku Han Pijesak v Bosně, poté několikrát údajně viděn v Bělehradě.

Najít ho tak nemohlo být těžké.

„Vždy jde jen o politickou vůli, současná proevropská vláda je připravena najít a vydat i další válečné zločince, na rozdíl od těch předchozích,“ řekla před časem Deníku srbská politička Ksenija Milivojevičová.

Spravedlnost musí mít stejný metr

Spravedlnosti uniká bosenskosrbský generál a Karadžičova „pravá ruka“ Ratko Mladić nebo lídr chorvatských Srbů Goran Hadžić.

„Měřit stejným metrem by se ale mělo i jinde – aby nebyli pouštěni na svobodu i bosenští a albánští zločinci jako třeba Haradinaj,“ prohlásill bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier.

Mladičovo a Karadžičovo nevydání blokovalo vstup Srbska do Evropské unie. Ta v úterý Karadžičovo zatčení přivítala.

„Je to jasný krok a jasná výzva proevropských sil,“ vzkázal eurokomisař pro rozšíření Oli Rehn. Dokud ale nebudou vyřešeny záležitosti kolem statusu Kosova, které v únoru jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, bude cesta do EU ještě komplikovaná.

Zpráva o zatčení Karadžiče obletěla svět v době, kdy Evropská unie jedná o Srbsku


Jako scény z pekel zaplňující nejtemnější stránky historie lidstva popisuje Mezinárodní tribunál v Haagu masakry, které má na svědomí bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić.


Zatčen byl v předvečer jednání evropských ministrů zahraničí v Bruselu, jež se mělo týkat právě vztahů s Bělehradem a jeho novou prozápadní vládou.


„Názorně to ukazuje závazek nové vlády v Bělehradu na podílení se na míru a stabilitě v balkánské oblasti. Je to důležitý den v proevropských snahách Srbska,“ řekl v úterý předseda Evropské komise Manuel Barroso v Bruselu.


I Bílý dům pokládá jeho zatčení za klíčové pro směr srbské politiky.


„Je to důležitou ukázkou odhodlanosti srbské vlády ctít závazek o spolupráci s Mezinárodním soudem pro válečné zločiny,“ uvedl mluvčí americké vlády ve Washingtonu.


Někteří evropští ministři zahraničí byli v pondělí zdrženlivější a připomínali, že není jisté, zda Srbové Karadžiče vydají do Haagu.


Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana si byl téměř jistý, že Srbové budou plně spolupracovat s Haagem a pochválil Bělehrad za dobře odvedenou práci.


„Je to skvělá zpráva. Místo, kam Radovan Karadžić patří, je před tribunálem v Haagu,“ dodal Solana.


Další pochybnosti rozehnal srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić, který v Bruselu prohlásil, že se Srbsko chce stát „úhelným kamenem Evropské unie“.


„Dříve či později se každý psanec dostane před spravedlnost,“ prohlásil Serge Brammertz, šéf prokuratury u mezinárodního tribunálu a připomněl tím, že Karadžičův vrchní velitel Ratko Mladić je stále na útěku.


Srbové ovšem nejsou zcela jednotní při vzpomínce na Karadžiče a někteří ho pokládají za ochránce vlasti po rozpadu Jugoslávie.


„Karadžić je srbský hrdina. Bude to mít ještě dohru,“ řekl Aleksandar Vućić, vůdce nacionalistických radikálů, jedné z nejsilnějších stran Srbska.