„Jsme velmi znepokojeni," uvedla dnes prostřednictvím své mluvčí eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová. Naprostá většina žádostí je neodůvodněná. „Takřka všichni to jsou ekonomičtí migranti, nikoli žadatelé o azyl," dodala mluvčí.

Na příval žádostí o azyl z balkánských zemí si v Bruselu stěžovalo šest zemí, mimo jiné i Německo. O situaci budou 25. října jednat unijní ministři vnitra.

Europoslankyně Tanja Fajonová v rozhovoru s B92 prohlásila, že EU v této záležitosti přijme do konce roku nový „mechanismus". Jednotlivé členské státy by poté mohly se Srbskem a Makedonií individuálně zavést vízovou povinnost.

Závažné následky

Takovýto postup bude mít podle Dačiče pro Srbsko ale i pro EU závažné následky. Dodal, že většina žadatelů o azyl ze Srbska je romského a albánského původu, proto řešení tohoto problému mimo jiné změnou jejich bytové situace je dlouhodobý proces.

„V celé Evropě jde o méně než 10.000 azylantů," řekl Dačić. Bělehrad podle něj zaplatí náklady za těchto 10.000 lidí, protože to bude méně poškozující než zavedení vízové povinnosti. Premiér rovněž zdůraznil, že bezvízový styk je jedinou hmatatelnou věcí, které se Srbové od EU za několik posledních let dočkali.

Občané Srbska, Makedonie a také Černé Hory s biometrickými pasy mohou od konce roku 2009 cestovat bez víz do takzvaného schengenského prostoru, v jehož rámci nejsou mezi členskými státy uplatňovány kontroly na hranicích. Schengen tvoří země EU včetně Česka s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Zapojeny jsou rovněž i nečlenské země Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.