Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srbský prezident popřel genocidu, Bosna jeho výrok kritizuje

Sarajevo - Bosna kritizuje páteční prohlášení nového srbského prezidenta Tomislava Nikoliče, který nepovažuje povraždění asi 8000 Muslimů (nyní Bosňáků) v Srebrenici za genocidu, ale za „vážné válečné zločiny".

2.6.2012 4
SDÍLEJ:

Tomislav NikolićFoto: čtk

Dnes o tom informovala agentura Reuters. Srebrenický masakr na sklonku války v Bosně v roce 1995 je považován za největší zvěrstvo v Evropě od konce druhé světové války. Události v tomto východobosenském městě považuje za genocidu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) i Mezinárodní soudní dvůr.

„Ve Srebrenici se nestala žádná genocida," prohlásil Nikolić v rozhovoru s černohorskou televizí. „Ve Srebrenici se udály vážné válečné zločiny, které spáchali někteří Srbové. Ti by měli být vypátráni, souzeni a potrestáni," dodala srbská hlava státu. Nikolić, který se oficiálně ujal prezidentského úřadu ve čtvrtek, je mnohými kvůli své sporné minulosti považován za nacionalistu.

„Popírání genocidy ve Srebrenici… to není cesta pro spolupráci a usmíření v regionu, právě naopak. Může to vyvolat nová nedorozumění a napětí," uvedl v prohlášení Bakir Izetbegović, který stojí v čele tříčlenného bosenského předsednictva, které je kolektivní hlavou tohoto multietnického státu. „Takovými výroky Nikolić jasně demonstroval, že stále ještě není připraven čelit pravdě o událostech, které se staly v naší společné minulosti."

Muži i chlapci byli zmasakrováni

Na Srebrenici, kterou OSN vyhlásila v roce 1993 za takzvanou bezpečnou zónu, zaútočily v červenci 1995 srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče. Po pětidenním ostřelování město padlo. Srbové poté ženy, děti a starce transportovali na muslimská území, ale muže i s chlapci zmasakrovali.

Mladić se nyní před haagským tribunálem ICTY zodpovídá mimo jiné z genocidy ve Srebrenici a z dalších válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Hrozí mu doživotí.

Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995) si vyžádala nejméně 100.000 lidských životů a na dva miliony lidí musely opustit své domovy. Bojové operace ukončila v prosinci 1995 daytonská mírová dohoda. Země nadále zůstává rozdělena mezi někdejší válečné rivaly, kteří žijí ve dvou autonomních částech – muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny a Republice srbské.

Autor: ČTK

2.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok nožem v Mnichově
AKTUALIZOVÁNO
5 3

Útok nožem v Mnichově: cyklista pobodal pět lidí, policie ho pronásleduje

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
7 14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Jan Kysela: Zeman a Babiš chtějí všechno, jen plusy a žádné minusy

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Předseda republikánské strany Miroslav Sládek se měl dopustit porušení volebního zákona tím, že dělal nepovolenou kampaň. Policie mu zabavila klíče od auta a odvezla ho na služebnu. Propustili ho krátce před půlnocí.   

Týdenní zkrat: Vyčistěte si odpad a zvolte

Volíme. O ničem jiném se tento týden skoro nemluvilo. Přesto se ale našlo i několik důležitých nevolebních zpráv. Třeba ty z Hradu. Odkud jinud taky, že?

Nové léky nejen na srdce. Čekání na ně bude ještě delší

/INFOGRAFIKA/ Důvod? Výrobcům už nejspíš nebude stačit, že doloží, jakému procentu pacientů jejich pilulky zachrání život.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení