Přichází ke mně Chalika, manažerka hotelu. Musím už jít, je skoro šest, za pár minut začne platit zákaz vycházení. I když je jasné, že k nám do Větrného Hradu vysoko v horách atentátník zavítá jen těžko, podrobuji se. Zavírá za mnou dveře a zastrčí zástrčku.

Ptám se jí hloupě, kde bude dnes spát. „S vámi v hotelu, domů nemůžu, žiji až v Kandy,“ odpovídá. Ale zbylé čtyři zaměstnance prý po večeři pošle domů, bydlí v okolí. V horách se zákaz vycházení zřejmě nebere až tak vážně, ale do Kandy je přeci jen daleko.  

Deset let po válce

Výhled z hotelu The Wind Castle do údolíV hotelu je nás jen hrstka Čechů, je malý, pár pokojů, ale s divukrásným výhledem. Místo hor tentokrát sledujeme zprávy v celostátní televizi, jedou kontinuálně a občas se do nich vloží anglicky mluvící moderátor. Není to dobré, počet obětí stoupá. Občas se u nás zastaví nějaký zaměstanec a dívá se tiše s námi.

Když se ptám Chaliky, co si o tom myslí, zavrtí smutně hlavou. Skoro přesně na den před deseti lety skončila v její zemi občanská válka. Pamatuje si ji dobře a bojí se, že by se ty hrůzy mohly vrátit. Jako budhistka je ale smířená, její osud je v rukou jejího boha. Naší skupince, uvízlé v jakémsi podivném časoprostoru, už to tak jasné není. 

Autorka je editorkou Deníku, která v době teroristických útoků na ostrově Srí Lanka pobývala ve městě Nuwara Eliya, zhruba 150 kilometrů východně od největšího města Kolomba.

Na Srí Lance došlo v neděli k osmi explozím, při nichž zahynulo nejméně 250 lidí a stovky dalších byly zraněny. Cílem útočníků byly kostely a hotely převážně v největším městě ostrova Kolombu. Úřady v reakci vyhlásily zákaz vycházení.