Do průzkumu, o němž informoval ruský web Kommersant, se zapojilo 1,6 tisíce respondentů. Pro cara Petra I. se vyslovilo 82 procent z nich, pro carevnu Kateřinu II. 71 procent a pro diktátora Josifa Stalina 65 procent. Negativně Petra I. naopak hodnotilo jen 6 procent respondentů, Kateřinu II. desetina a Stalina pětina.

Iniciátoři ankety z Agentury pro politickou a ekonomickou komunikaci (APEC) označují za senzaci, že Stalin je třetí. Očekávali totiž, že v oblibě povede. Největší sympatie mu vyjádřili muži starší šedesáti let bez vyššího vzdělání, jejichž rodinný příjem je do 80 tisíc rublů (v přepočtu necelých 20 tisíc korun) měsíčně. Negativně ho hodnotí především vzdělaní lidé s nejvyššími příjmy.

Michail Gorbačov i jeho žena Raisa působili oproti předchozí moskevské garnituře bezprostředněji, srdečněji a sympatičtěji
Poslední vůdce SSSR. Pět klíčových věcí, kterými Michail Gorbačov změnil svět

Pro Borise Jelcina hlasovalo pouze 17 procent respondentů, naopak 63 procent k němu vyslovilo antipatii. Michail Gorbačov má mezi účastníky průzkumu 19 procent příznivců a 64 procent odpůrců. Nejméně sympatií oběma vyjádřili muži starší třiceti (nejčastěji pak šedesáti) let a lidé s rodinným příjmem do 40 tisíc rublů (v přepočtu necelých 10 tisíc korun) měsíčně. Kladný vztah k Jelcinovi a Gorbačovovi naopak mají mladí Rusové.

Podle generálního ředitele APEC Dmitrije Orlova může nejnovější průzkum výrazně ovlivnit podobu kampaně na prezidentské volby, které se v Rusku uskuteční již příští rok. „Postoj k ruským vůdcům minulosti je základem vznikající agendy ke kampani. A také k novým prioritám ve výuce ruské historie,“ uvedl pro portál Kommersant.

Výzva pro historiky

Za vážnou výzvu pro výuku ruské historie označuje Orlov nedostatek informací o ruských panovnících, kteří sehráli kolosální roli v národních dějinách. Z průzkumu totiž též vyplývá, že nejméně známými jsou v Rusku Ivan III., Alexandr I. a Alexandr II. Tyto cary nedokázala posoudit téměř polovina respondentů.

Politolog Alexej Makarkin má za to, že postavit v moderním Rusku politickou strategii na historických obrazech je nevděčný úkol. Domnívá se, že Petr I. a Kateřina II. vděčí za svou popularitu školním učebnicím. Sympatie ke Stalinovi či Leonidu Brežněvovi (pro 61 procent respondentů, proti 17 procent) jsou podle něj naopak z velké části důsledkem frustrace starší generace.

Lehké tanky T-26 sovětské 7. armády během sovětské invaze do Finska, 2. prosince 1939
Touha dobýt svět. Dějiny Sovětského svazu jsou protkány násilím proti ostatním

Tu nepřičítá ani tak složité ekonomické situací jako spíš rozpadu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) a touze po pomstě. Jak dodal, pro mladé lidi jsou to naopak postavy z hluboké historie. Asi jako Ivan Hrozný. „Mladí jsou schopni postavit Stalina a Jelcina na stejnou úroveň a hodnotit je například z hlediska osobního úspěchu,“ doplnil.

Jak podotýká citovaný portál, výsledky týkající se kladného hodnocení Stalina se víceméně shodují s nejnovějšími průzkumy veřejného mínění jiných výzkumných center v Rusku.

Z nich vyplývá, že Stalin je nyní u Rusů na vrcholu popularity.