"Evropskou pohraniční a pobřežní stráž nutně potřebujeme k posílení naší společné ochrany vnější hranice," uvedl dnes nizozemský ministr pro migraci Klaas Dijkhoff.

Vznik stráže na základě stávající unijní agentury Frontex navrhla Evropská komise jako součást reakce EU na migrační krizi loni v prosinci. Premiéři a prezidenti osmadvacítky stejný měsíc na summitu rozhodli, že věc by měla být přijata v první polovině letošního roku, tedy právě za nizozemského předsednictví unie.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnešní krok uvítal s tím, že je ukázkou rozhodného a rychlého postupu Evropy při řešení společných výzev. Komise ve své tiskové zprávě zdůraznila, že země unie si zachovávají své pravomoci a suverenitu při ochraně vlastních hranic.

Pokud ale některý členský stát s agenturou odmítne spolupracovat do té míry, že to bude ohrožovat fungování schengenského prostoru, budou moci ostatní členské země rozhodnout o spuštění dočasných pohraničních kontrol, upozornil europoslanec Artis Pabriks, který vedl vyjednávání ze strany europarlamentu.

Ochrana vnější hranice bloku

Základním cílem budoucí pohraniční a pobřežní stráže má být ochrana vnější hranice bloku s cílem efektivního zvládání migrace a zajištění bezpečnosti uvnitř unie.

Sestávat má z unijní agentury postavené na základě nynějšího Frontexu, ovšem s rozšířenou působností, a národních úřadů odpovědných za ochranu hranic. Agentura se bude soustředit na operační strategii a podporu členským zemím při naplňování této strategie.

Organizovat tak bude moci rychlé zásahy na hranicích s cílem pomoci členským zemím při ochraně hranic, k dispozici má mít v záloze nejméně 1500 lidí. Pomáhat agentura má například také při organizaci návratů těch migrantů, kteří nedostanou v EU azyl.

Dohodnutou podobu pravidel ještě musí odhlasovat europarlament - nejprve v pondělí jeho výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a poté v červenci jeho plénum. Poté věc ještě formálně a definitivně potvrdí členské země unie.