Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková prohlásila, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce. „Je jasné, že nemůžeme mluvit o přijetí nových členů, kteří jsou uprostřed války,“ prohlásila Baerbocková před novináři v Oslu.

Ostřelování Kyjeva. Ilustrační snímek
Při ostřelování Kyjeva zahynuli tři lidé. Kryt byl zamčený, tvrdí manžel oběti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyloučil, že by připojení Ukrajiny k NATO mohlo být na programu červencového summitu aliance v litevské metropoli Vilniusu. „Musíme říci jasně, že připojení země, která je v současné době ve válce, nemůže být na pořadu jednání,“ napsal Szijjártó na facebooku. Na summitu by se nemělo diskutovat ani o časovém plánu pro vstup Ukrajiny do NATO, dodal.

Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Loni v září Kyjev o členství formálně požádal. Další postoj NATO k zemi bránící se ruské agresi bude klíčovým tématem vrcholné schůzky aliance v červenci.

Zajištění bezpečnosti Ukrajiny 

Stoltenberg po jednání ministrů zahraničí v Oslu zdůraznil, že po skončení války musí být zajištěna bezpečnost Ukrajiny, je ale zapotřebí rozhodnout, jak konkrétně to zařídit. „Je třeba zajistit, aby konec války neznamenal pouhou odmlku v ruských akcích proti Ukrajině,“ řekl. „Musíme zastavit tento brutální kruh agrese,“ dodal.

Válka na Ukrajině. Ilustrační snímek
Nálet dronů na Moskvu? Ani psa to neprobudilo, tvrdila ruská TV

Na dotaz, zda se postoj aliance k Ukrajině nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, Stoltenberg odpověděl: „Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se.“ Ruská metropole Moskva tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.

„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který aliance zastává dlouhodobě.