Newyorský federální soud nicméně dnes dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území Spojených států a Trumpův výnos se na ně vztahuje. Ochránil tak před výkonem příkazu až několik stovek lidí, které úřady většinou zadržely na letištích s platnými americkými vízy a hrozila jim deportace.

Trumpovo nařízení zaskočilo letecký průmysl. Vstoupit do USA tak například nemohly posádky leteckých společností z dotčených zemí, tedy Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Světové aerolinky začaly po vydání výnosu odmítat pasažéry z daných zemí. Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že opatření postihlo asi 375 cestujících, z nichž 109 už bylo na cestě a 173 aerolinky vůbec neumožnily nastoupit na palubu.

Mluvčí francouzského dopravce Air France sdělil televizi LCI, že požadavku americké strany se musejí podřídit všechny aerolinky. České aerolinie (ČSA) nicméně zatím neobdržely od svého amerického partnera, společnosti Delta Airlines, žádné informace ani požadavky v souvislosti s Trumpovým nařízením, sdělil dnes mluvčí ČSA Daniel Šabík.

Čtěte také: Trump po telefonátu s mexickým prezidentem: Měli jsme velmi dobrý rozhovor

Nejasnosti stále panují okolo držitelů takzvaných zelených karet, které umožňují žít a pracovat v USA. S jejich majiteli s pasy z dotčených zemí, kteří se chtěli vrátit do USA, zacházejí na různých letištích různě, informovala agentura Reuters.

Šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus dnes odpoledne SEČ odmítl, že by Trumpův příkaz pozastavit migrační program vedl k chaosu. Zadrženo zůstává asi 20 cestujících, kteří přiletěli do Spojených států, ale i ti podle něj nakonec projdou.

Trumpovo nařízení vzbudilo ostrou domácí i mezinárodní kritiku. Německá kancléřka prostřednictvím svého mluvčího zdůraznila, že podle ní boj proti terorismu "neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání." Britská premiéra Theresa Mayová v sobotu uvedla, že s "tímto přístupem" nesouhlasí. V Británii také dnes vznikla petice, která požaduje, aby Trumpovi nebyla umožněna státní návštěva země, neboť by to kvůli jeho "prokázané misogynii a vulgaritě" uvedlo do rozpaků královnu Alžbětu II. Je na ní zatím přes 300.000 podpisů a parlament nyní musí zvážit, zda se jí bude zabývat.

Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu na twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřila také Francie. Český prezident Miloš Zeman naopak v sobotu krok nového šéfa Bílého domu uvítal.

Proti omezením protestovaly také Írán a Irák, kterých se týká. Zahraniční výbor iráckého parlamentu vládu vyzval, aby přijala reciproční opatření. Írán už v sobotu oznámil, že znemožní občanům USA vstup do země v odvetu za americké opatření s výjimkou osob, které už mají íránská víza.

V USA proti výnosu protestovali členové Demokratické strany a demonstrace se dnes konaly také před newyorským terminálem Kennedyho letiště. Protestovala ale i vedení mnoha technologických firem zaměstnávajících řadu cizinců. Některé z nich, jako například Apple, si u Bílého domu stěžovaly na negativní dopad, které bude opatření mít na jejich zaměstnance.

Sám Trump novinářům řekl, že příkaz není namířen proti muslimům a že podle jeho názoru opatření zatím funguje dobře. Migranty podle něho země začne opět přijímat ve chvíli, kdy zpřísní nedostatečně pečlivé prověrky žadatelů o azyl. Dnes na svém twitteru napsal, že Spojené státy potřebují silné hranice. "Podívejte, co se děje v Evropě, a vlastně v celém světě: jaký binec," dodal.

V následujícím příspěvku uvedl, že křesťané jsou na Blízkém východě zabíjeni ve velkém počtu a že nedovolí, aby tento "horor" dále pokračoval. V jednom televizním rozhovoru už dříve uvedl, že bude usilovat o to, aby z migrantů dostali přednost syrští křesťané prchacjící před válkou v jejich zemi.

Přečtěte si: Britská premiérka Mayová: Trump stoprocentně stojí za NATO