Na soud se obrátily stěžovatelky Šárka Dubská a Alexandra Krejzová. Obě si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon ani neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky, proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít. Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka.

V rozsudku je uvedeno, že nebyl porušen článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ten říká, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, a také že státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a kdy je to nezbytné.

V odůvodnění soud uvedl, že právo zvolit si místo porodu nepochybně spadá pod uvedený článek. Na rozdíl od stěžovatelek ale soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vychází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otázky domácích porodů upraví.

Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazuje na to, že nastávající matky v České republice v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici. Upírat matkám právo rodit doma s asistentkou - navíc v případech, kdy nejde o prvorodičky ani riziková těhotenství - je podle soudů "v demokratické společnosti neospravedlnitelné".

Práva rodiček

Oponenti nicméně podpořili část závěrečného rozsudku, v němž senát vyzývá k dalšímu postupu při úpravě a revizi české legislativy, která se týká porodů. Případné změny by měly zohlednit vývoj medicíny a zároveň plně respektovat práva rodiček.

Jednotlivé evropské země se v regulaci a oblibě domácích porodů liší. Agentura DPA v této souvislosti zmiňuje například Nizozemsko, kde se doma narodí každé třetí dítě. V Německu jsou to jen přibližně dvě děti ze sta. Německá společnost porodníků a gynekologů se domnívá, že bezpečí matky i dítěte je nejlépe zajištěno v porodnici, což je princip, kterému odpovídá i česká právní úprava. V Německu však na rozdíl od Česka služby porodních asistentek částečně kryje zdravotní pojištění.

Dubská a Krejzová předložily své stížnosti soudu postupně v letech 2011 a 2012. V rozsudku z roku 2014 soud dospěl ke stejnému závěru jako dnes. Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.

Ministerstvo verdikt o domácích porodech vítá, zváží ale i změny
Ministerstvo zdravotnictví přivítalo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který zamítl stížnost dvou Češek kvůli domácím porodům. Prozkoumá ale i kritická hodnocení soudu a zváží případná opatření v porodnictví, aby se péče o rodičky a novorozence zlepšila a předešlo se dalším soudním sporům. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Podle advokátky jedné ze stěžovatelek Zuzany Candiglioty soud stížnost zamítl, protože očekává, že český stát porodní péči teď zlepší sám, ne na jeho popud.

Případ, který řešil štrasburský soud, se týkal volby místa porodu. Obě Češky - Alexandra Krejzová a Šárka Dubská - si přály rodit doma s porodní asistentkou. Té ale bez potřebných povolení hrozí vysoké pokuty, zákon také neumožňuje proplacení asistence z pojištění.
Stěžovatelky nemohly žádnou asistentku najít, obrátily se proto na soud s tím, že jim stát upírá kvůli zákonům možnost rodit doma s lékařským odborníkem. Velký senát dnes stížnost zamítl.

Podle ministerstva zdravotnictví soud "spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře". V tiskové zprávě úřad uvedl, že si ale zároveň uvědomuje kritické hodnocení soudu v některých záležitostech v porodnictví. "Proto po detailním seznámení se s obsahem rozsudku (ministerstvo) pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence, a předejít tak dalším obdobným soudním sporům," uzavřelo ministerstvo.

Podle advokáta jedné ze stěžovatelek Richarda Hořejšího rozhodnutí soudu formálně potvrzuje, že ČR práva žen neporušila. "Rozhodnutí je konečné. Musíme konstatovat, že revize možná není," uvedl Hořejší. Podotkl ale, že ze 17 soudců mělo odlišný názor pět. Neobvyklé prý je, že se pětice naprosto shodla a vydala své vlastní stanovisko.

Podle Candiglioty soud Česko vyzval, aby bralo ohled na vývoj medicíny a vědecké poznatky a udělalo změny v porodnické péči. "Z toho je zřejmé, že porodní systém v ČR není zcela v pořádku. Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé," uvedla Candigliota. Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.

Podle advokátky soud dnes stížnost zamítl, protože očekává, že stát provede změny sám, ne na soudní popud. "Soud neřekl, že je povinnost zajistit domácí porody. Možností by byly porodní domy, tedy zdravotnická zařízení v blízkosti porodnice. Byl by to krok, kdy by ženy měly alternativu k porodům doma," dodala Candigliota.

Svého rozhodnutí stěžovat si na ČR Alexandra Krejzová nelituje. I když u soudu ve Štrasburku nevyhrála, podle ní úsilí a vydaná energie měly pozitivní efekt. "Nastal výrazný posun. Lidé, kteří před pěti lety hystericky reagovali na to, že není jiné volby než být v porodnici, jsou ochotni diskutovat," uvedla Krejzová.

O návrzích změn porodní péče diskutuje pracovní skupina, kterou zaštítil ministr pro lidská práva. Původně skupina fungovala pod resortem zdravotnictví, dohodu a výsledky ale nepřinesla.

Změny v porodnictví měl dnes odpoledne podpořit happening před ministerstvem zdravotnictví, na který přišlo několik desítek lidí. Mezi požadavky patřilo umožnění vzniku porodních domů, stanovení standardů normálního porodu, respektování přání rodiček či svobodná volba místa porodu. Proti tomu, aby ženy rodily mimo porodnice, se stavějí někteří experti a lékaři. Podle nich by to mohlo ohrozit zdraví matek i jejich potomka.

Podle biostatističky Markéty Pavlíkové se v Česku rodí každý rok doma asi tisícovka dětí. To je procento narozených.