Zklamání z prezidentova dosavadního působení a vystupování vyjádřilo 57 procent obyvatel země, což je o 14 procent více než v posledním průzkumu Ifop v červenci. Spokojených je s prvním mužem státu jen 40 procent respondentů (před pár týdny to bylo dokonce podle některých průzkumů 37 procent). V červenci vykazovala Macronova obliba o značných 14 procent lepší výsledky.

Naposledy naštvalo veřejnost sdělení, že make-up a vůbec služby týkající se prezidentovy fyzické vizáže na veřejnosti stály poplatníky 26 tisíc eur (okolo 685 tisíc korun). Což se blíží k sumám, i když zatím pomalu, jaké platila prezidentská kancelář Hollandovu kadeřníkovi. Ten dostával měsíčně téměř 10 tisíc eur (260 tisíc) a další příplatky. Mimo jiné proto, že byl hlavě státu k dispozici „online“. Ukázalo se ale, že vedle účesů a hladké tváře pana prezidenta zvládal i svůj soukromý salón.

Oponenti vypočítali, že na Macronův obličej bylo spotřebováno 23krát více peněz, než je francouzská minimální mzda. Zdroje z prezidentského sídla kontrovaly, že v nastávajícím období se kosmetické výdaje výrazně sníží a že Macron i tak utratil za svůj vzhled podstatně méně, než Hollande a předminulý prezident Nicolas Sarkózy.

„Kosmetická kauza“ má už zahraniční ohlas a není divu. Největší radost mají tradiční soupeři na Britských ostrovech. List The Telegraph zveřejnil článek, ve kterém si z Macronových výdajů dělá legraci: „Jak by mohl prezident Macron měsíčně ušetřit za make-up 8000 liber!“

Macron hnul svým spoluobčanům žlučí také tím, že začal veřejně hovořit o zřízení placené funkce pro první dámy Francie. Leccos naznačoval už v předvolební kampani, ale tato myšlenka tehdy zapadla, navíc ji Macron nijak nezdůrazňoval. Poté, kdy řekl, že by měla mít k dispozici zázemí a úřední aparát, zvedla se vlna odporu a prezident po několika týdnech od myšlenky ustoupil.

To vše se samozřejmě na jeho popularitě silně podepsalo. A to ještě nezačal prosazovat avizované změny ve francouzském pracovním právu, které by umožnily firmám snadněji propouštět zaměstnance a uvolnily by příliš ochranářská pravidla na pracovním trhu. Macron tím chce dosáhnout větší konkurenceschopnosti své země v evropské i světové ekonomice. Francouzský prezident také usiluje o adresnější vyplácení sociálních dávek, především na bydlení. I to jsou také důvody propadu jeho obliby.