Menšinoví Rohingové čelí v Barmě bezprecedentnímu útlaku. Od 25. srpna uprchlo do sousední Bangladéše již 164 tisíc příslušníků tohoto muslimského národa; OSN předpokládá, že se vlna vyšplhá na tři sta tisíc běženců.

Vládkyně země Su Ťij čelí tvrdé mezinárodní kritice, která této držitelce Nobelovy ceny za mír v roce 1991 vyčítá nezájem o osud Rohingů. 

Su Ťij se brání, "krize ve státě Rakhine u hranic s Bangladéšem zatížena obrovským ledovcem dezinformací". Vláda se podle ní pouze snaží ochránit všechny obyvatele, kteří v regionu žijí.

Kritici v čele s převážně muslimskou Indonésií každopádně zveřejnili petici vyzývající k odebrání Nobelovy ceny této disidentce, v letech 1989-2010 internované vojenskou juntou.  

Su Ťij má zastánce. Korespondent BBC Jonathan Head dal jejím tvrzením za pravdu s podotknutím, že značná část z 1,2 milionu tweetů, které se v posledních dnech věnovaly údajnému masakrování Rohingů, podle něj obsahuje nepravdivé informace. Například snímek, který šířil turecký vicepremiér Mehmet Şimşek, ve skutečnosti pochází z genocidy v africké Rwandě v roce 1994.

Faktická vládkyně Barmy nicméně připustila, že falešné zprávy vznikají i proto, že vláda neumožňuje novinářům vstup do problematického regionu. „Pokud by do oblasti mohla OSN nebo lidskoprávní organizace, zjistily by, co se v ní skutečně odehrává a současné dezinformace by ustaly,“ je přesvědčena Su Ťij, které v žádném případě odebrání prestižní ceny nehrozí.

"Nobelův výbor hodnotí úsilí laureáta jen před udělením ceny," vysvětlil šéf Nobelova výboru Olav Njölstad. 

Exodus etnika Rohingů:

Zdroj: Youtube