„Vím lépe než většina lidí, co to znamená být zbaven svých lidských práv a demokratické ochrany,“ řekla během telefonátu tureckému premiérovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi. Držitelka Nobelovy ceny míru tak narážela na své dlouholeté domácí věznění v dobách, kdy Barmě vládla vojenská junta.
„Proto se snažíme, aby všichni občané naší země mohli požívat ochrany svých práv, nejen politických, ale i společenských a humanitárních,“ pokračovala Su Ťij. Podle ní byla současná krize vyvolána falešnými zprávami, které měly posloužit cílům teroristů.
Korespondent BBC Jonathan Head dal jejím tvrzením za pravdu. Značná část z 1,2 milionu tweetů, které se v posledních dnech věnovaly údajnému masakrování Rohingů, podle něj obsahuje nepravdivé informace. Například snímek, který šířil turecký vicepremiér Mehmet Şimşek, ve skutečnosti pochází z genocidy v africké Rwandě v roce 1994.
Faktická vládkyně Barmy nicméně připustila, že falešné zprávy vznikají i proto, že vláda neumožňuje novinářům vstup do problematického regionu. „Pokud by do oblasti mohla OSN nebo lidskoprávní organizace, zjistily by, co se v ní skutečně odehrává a současné dezinformace by ustaly,“ je přesvědčena Su Ťij.
Barmská armáda se podle vlastních vyjádření pouze snaží chránit civilisty a odpovídá na nevyprovokované útoky. Rohingové však tvrdí, že je vojáci spolu s ozbrojenou buddhistickou domobranou cíleně vraždí a vypalují celé vesnice. Ozbrojené střety si dosud vyžádaly stovky mrtvých, více než 20 tisíc lidí bylo nuceno uprchnout. Turecko už Barmu Erdoğanovými ústy obvinilo z genocidy a chce krizi řešit na půdě OSN. Ke kritice se přidala také řada dalších muslimských států.
