Úvodní den dvoudenního jednání nabídl očekávanou urgenci prezidenta USA Donalda Trumpa na ostatní členské státy. Jejich výdaje na obranu by se podle něj měly co nejvíce přiblížit čtyřem procentům z HDP.
Prezident Miloš Zeman potvrdil, že Česká republika svému závazku na zvyšování bezpečnosti hodlá dostát – v současnosti totiž do bezpečnosti vkládá šestý nejnižší příspěvek ze všech členů Aliance.
Kromě toho se zmíněný první muž USA opřel do Německa, které je podle něj kvůli svým kontraktům s ruskými dodavateli energie „zajatcem Moskvy“. Kancléřka Angela Merkelová nicméně na jeho slova odpověděla prohlášením, že Německo se hodlá rozhodovat samo.
Země navíc údajně plánuje do roku 2024 vynaložit na obranu o 80 procent více než v roce 2014. Trump poté svůj postoj zmírnil, přičemž uvedl, že má se zástupkyní Německa „i nadále velmi dobré vztahy“.
V podvečer vydali vedoucí představitelé NATO formální pozvání určené Makedonii, které říká, že se k Alianci nyní může připojit. K tomu, že se tento krok mohl uskutečnit, přispělo vyřešení sporu, jenž bývalá jugoslávská republika vedla ohledně svého jména se sousedním Řeckem.
To nesouhlasilo s jednoslovným názvem Makedonie, protože to byl současně název jeho provincie. Země proto v letošním roce nakonec přijala oficiální pojmenování Republika Severní Makedonie.
Ke konci dne vydali zástupci NATO dokument, v němž potvrdili, že jednota mezi členskými státy – i mezi Evropou a Severní Amerikou – je nejsilnější, co kdy byla. "Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější: přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Panuje jednota v názoru na Rusko?
Na druhý den summitu přivítá Aliance prezidenta Afghánistánu Ašrafa Ghaního, přičemž Stoltenberg doufá, že lídři budou souhlasit s financováním afghánských bezpečnostních sil až do roku 2024. Například britská premiérka Theresa Mayová již prohlásila, že Británie pošle na jih Asie 440 pomocných jednotek.
Spojené státy již v roce 2017 oznámily, že Afghánistánu přispějí třemi tisícovkami stejných speciálních jednotek, celkový součet jich pak čítá již patnáct tisíc.
Mimo to se ve čtvrtek očekává, že Aliance důkladně projedná možnost připojení Ukrajiny a Gruzie. Obě země do NATO chtějí, bylo jim však jasně řečeno, že tato otázka bude na stole až ve chvíli, kdy si vyřeší mezinárodní i vnitrozemské spory. Samozřejmě mírovou cestou. Znamená to především konflikty s Ruskem, přičemž hlavně Gruzie se obává, že připojení by dobré vztahy s Moskvou mohlo výrazně narušit.
Dalším důležitým bodem summitu je potvrzení změny velitelské struktury a vznik dvou nových logistických velitelství, odsouhlasení zahájení výcvikové mise v Iráku a další podpora partnerských zemí v boji s terorismem.
Summit by měl také potvrdit, že přetrvává jednotný přístup NATO k Rusku, což mimochodem bylo tématem včerejší večeře. Prezident Miloš Zeman již včera spojence varoval, že opakování studené války s Rusy by se mělo předejít. Komunikace s Moskvou je totiž podle něj složitá, ale i přesto nezbytná.
Vrcholem bilaterálních jednání prezidenta Trumpa by přitom měla být právě schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se má setkat v pondělí. Ještě předtím vyrazí na dvoudenní cestu do Británie.
