Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Summit NATO schválí alianční protiraketový deštník

Lisabon - Severoatlantická aliance (NATO) se na summitu, který se v pátek a v sobotu koná v Lisabonu, asi rozhodne vybudovat vlastní protiraketovou obranu.

17.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS/Yuri Maltsev

Následně o tom její představitelé promluví i s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, jehož země v minulosti protiraketovou obranu kritizovala. Nyní ale z Moskvy, kterou NATO láká k účasti na projektu, zaznívají náznaky vstřícnějšího postoje.

Česko budou na jednání, které se uskuteční za přísných bezpečnostních opatření, zastupovat prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr obrany Alexandr Vondra a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.

Ochrana obyvatel i bojiště

Aliance chce vytvořit v protiraketové obraně systém, který by chránil celé území bloku i jeho obyvatele. NATO si buduje i systém ochrany bojiště, ten je ale jen pro vojáky. Nyní půjde o vytvoření jakési pomyslné „páteře“, do níž by se postupně měly zapojovat jednotlivé národní systémy, či ty, které si aliance už buduje. To by mělo v příštích deseti letech stát kolem 200 milionů eur.

Velkou měrou by pak měly být do nové protiraketové architektury zapojeny Spojené státy a jejich radary a antirakety. USA nicméně pod novou vládou prezidenta Baracka Obamy odstoupily od předchozích plánů umístit v Polsku a Česku základnu s protiraketami a radarem. Tento záměr exprezidenta George Bushe vyvolal odpor i hrozby ze strany Moskvy.

Změny a větší zapojení aliance do protiraketové obrany ale přispívají k „oteplování“ ruského postoje. Lídři NATO navíc opakovaně zasílají do Moskvy jasné vzkazy, že chtějí, aby se Rusko do projektu zapojilo. Hrozby, vůči nimž má protiraketový deštník vzniknout, jsou společné, zdůrazňují.

Politický přesah

Zřejmě nejčastěji v souvislosti s hrozbami padá jméno Íránu, který vyvíjí nové rakety. Současně ho Západ viní ze snah vyvinout jaderné zbraně, i když to Teherán odmítá. Jenže právě s Íránem sousedí jeden z klíčových hráčů v debatách o protiraketové obraně – muslimské Turecko. Jednak jde o to, že by část jeho území nemusela být pokryta, což je potřeba ještě řešit, a současně jde o určitý politický přesah, protože Ankara se snaží vztahy s Teheránem vylepšit.

S protiraketovým deštníkem souvisí i další debata, které se šéfové států a vlád nevyhnou. Jde o to, jak dalece by se vzhledem k budování protiraketového systému mělo debatovat o odzbrojování a snižování odstrašujících prvků, jako jsou jaderné zbraně, které někteří členové aliance vlastní.

Německo zastává pozici, že pokud aliance posílí protiraketovou obranu, tak se tím mění i role jaderného odstrašení a je možné odzbrojovat. Na stranu druhou Francie říká, že sice potřebujeme protiraketovou obranu, ale že to nic nemění na potřebě vlastnit nukleární zbraně.

Od diplomatů, s nimiž ČTK hovořila, zaznívá pevné přesvědčení, že se rozdíly v pohledech podaří lídrům aliance vyřešit a na protiraketové obraně se dohodnou. Stejně tak lze čekat i to, že blok schválí nový strategický koncept. Jde v podstatě o jakousi „desetiletku“, která alianci stanovuje cíle, výzvy a úkoly, kterými by se měla v tomto období zabývat.

Snižování rozpočtů

Kromě těchto témat se předáci NATO budou zabývat situací v Afghánistánu a možnostmi, jak postupně alianční síly z této násilnostmi a chudobou sužované země stahovat. Vzhledem k tíživé finanční situaci a rozpočtovým škrtům se dá čekat i debata o snižování rozpočtů aliance.

Lisabon a zejména okolí kongresového centra, kam zamíří desítky lídrů včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, se na dobu summitu NATO a na to navazující vrcholné schůzky NATO-Rusko a Evropské unie a USA promění v těžko dostupnou pevnost. V ulicích budou stovky policistů, k dispozici bude letecká podpora i tajní agenti v civilu. Portugalsko kvůli očekávání příjezdu anarchistů, pacifistů či dalších demonstrantů a odpůrců aliance zpřísní kontroly na hranicích.

Autor: ČTK

17.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kampaň hnutí ANO 2011 do voleb do Evropského parlamentu.
9

Každému podle potřeb? Zastupitelé Prahy za ANO si prý rozdělovali trafiky

Daniel Herman, ministr kultury a Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury (uprostřed předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech)
AKTUALIZOVÁNO
10 4

Herman podepsal odkup vepřína v Letech za půl miliardy. Stát zaplatí i sanaci

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

K mostu smrti se nikdo nezná. A nikdo na něj zatím nemůže

K mostu u marketu ve Zlíně-Prštném, ze kterého nedávno spadl mladý muž do Dřevnice a zabil se, se nikdo nezná. „Bohužel se muž pohyboval v místech, které jsou veřejnosti nepřístupné. Vede tudy totiž železniční vlečka,“ komentoval za Drážní úřad mluvčí Martin Novák.

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90 letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Zeman užívá návykové látky, míní Schwarzenberg

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman se kvůli dlouhodobému užívání návykových látek změnil a přišel o zábrany. V rozhovoru s agenturou ČTK to řekl čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který zároveň Zemana kritizoval za jeho výroky při návštěvě Ruska či za jeho tvrzení, že nevede kampaň za své znovuzvolení. Jako o vhodném kandidátovi do prezidentského úřadu mluvil o bývalém velvyslanci Pavlu Fischerovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT