Kliknutím zvětšíteRusko vrcholnou alianční schůzku podle Kremlu „bedlivě sleduje“ a varuje před přibližování infrastruktury NATO ke svým hranicím. Na programu rokování ve Vilniusu je kromě Ukrajiny také posilování kolektivní obrany aliance, kyberbezpečnost nebo armádní rozpočty členů.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje, nyní především kvůli pokračující válce. Kyjev se však dožaduje příslibu, že po jejím ukončení bude do bloku přijat rychle. V podobném duchu se vyjadřují i čeští představitelé, naopak Spojené státy nebo Německo jsou toho názoru, že začít prakticky jednat o přístupu Ukrajiny je nyní předčasné.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že „Ukrajina od roku 2008 urazila velký kus cesty a je mnohem blíže NATO“. Aliance by to podle něj měla vyjádřit ve svých činech zrušením Akčního plánu členství pro Ukrajinu, což zkrátí přístupový proces ze dvou na jeden krok, a nastolením další spolupráce vojenské, politické i administrativní.
O „pozitivním společném signálu“ pro Ukrajinu hovořil dnes ráno i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který oznámil, že se Zelenským se americký prezident Joe Biden setká ve středu.
Ukrajinský prezident je s tímto vývojem nespokojen. „Vážíme si našich partnerů. Vážíme si naší sdílené bezpečnosti. A vždy oceňujeme otevřenou diskuzi… je ale bezprecedentní a absurdní, že není jasný harmonogram pro ukrajinské členství, ale ani pro pozvánku pro Ukrajinu,“ napsal Zelenskyj cestou do Vilniusu na svém twitteru. Pomalý postup přijímání Ukrajiny podle něj otevírá příležitost pro smlouvání o ukrajinském členství s Ruskem, „což bude (pro Moskvu) motivací pokračovat v teroru“.
Francie pošle Ukrajině rakety, Německo tanky a munici
Francie a Německo mezitím před začátkem hlavního bloku jednání ve 13:00 SELČ oznámily další významnou podporu pro ukrajinskou armádu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že jeho země hodlá poskytnout „významný počet“ dalekonosných raket s plochou dráhou letu SCALP a německé ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou pomoc za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun). V německém balíku bude například 25 tanků Leopard, dvě odpalovací zařízení systému Patriot, 40 bojových vozidel pěchoty Marder nebo 20 tisíc kusů dělostřelecké munice.
Českou republiku ve Vilniusu zastupuje prezident Petr Pavel. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka. Česko se podle Pavla bude významně podílet na plánu posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde bude mít jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek.
Posilování mezinárodních útvarů na východním křídle NATO je klíčovou součástí nových plánů kolektivní obrany, jejichž projednávání pokračuje i na aktuálním summitu. Počítá se přitom s postupným zvýšením stavů až na 5000 vojáků v každé z osmi skupin.
Na setkání lídrů obranného paktu kriticky pohlíží Moskva, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že přibližování infrastruktury NATO bylo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“. „Zdá se, že Evropané tuto chybu nechápou,“ prohlásil Peskov. Reagoval tak na výrok litevského prezidenta Gitanase Nausédy, který podle agentury TASS vyzval ke zřízení stálých armádních základen při hranicích s Ruskem.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
