Stranou nezůstane ani problematika amerického protiraketového systému ve střední Evropě, který se nelíbí především Moskvě. Nehledě na ekologická, rozvojová i mírová témata jednání proti "globalistickému" summitu protestují desítky tisíc lidí, částečně z různých končin světa; jejich demonstrace dnes i v uplynulých dnech dokázaly vlastní summit zastínit.

Vrcholné schůzky se účastní nejen "velká osmička" ve složení Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, USA a Rusko, ale jako hosté i zástupci dalších vlivných rozvíjejících se zemí třetího světa. Jejich postoje k jednotlivým tématům se dosti různí a hostitelka, německá kancléřka Angela Merkelová, těsně před zahájením jednání přiznala, že dosáhnout shody v řadě otázek nebude snadné. Například představy EU o ochraně klimatu "nejsou zřejmě sdíleny celou skupinou G8," uvedla Merkelová. Je ale rozhodnuta o co nejlepší výsledek "tvrdě bojovat".

Berlín chce do závěrečného prohlášení G8 prosadit závazek do konce století omezit oteplování planety tak, aby se teploty zvýšily jen o dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Do roku 2050 by tak musely celosvětové emise CO2 klesnout o polovinu ve srovnání se stavem z roku 1990. Tak konkrétní závazek ale řada zemí odmítá, a výsledný kompromis zřejmě nebude obsahovat žádná čísla, jen obecnější závazek.

Bilaterální schůzky začaly už před začátkem summitu, kterým je dnešní velká společná večeře. Merkelová a americký prezident George Bush dnes po setkání vyjádřili optimismus ohledně možného pokroku v ochraně klimatu. Právě USA či Japonsko jsou však pro "méně konkrétní" závazek.

Merkelová: Studená válka skončila

Zatímco v otázce klimatu se rýsuje aspoň nějaký výsledek, poměrně překvapivě se projevila neochota některých zemí vydávat nové zdroje na pomoc Africe. Delegace řady států, které se sjely na summit, podle světových agentur naznačily, že se prý od nich nedají očekávat nové přísliby pomoci pro Afriku. Naproti tomu kvůli plánovaném protiraketovém štítu USA nevidí hostitelka Merkelová novou konfrontaci mezi Východem a Západem. "Studená válka skončila. Nastaly nové časy," zdůraznila.

V souvislosti se summitem se již několik dní odehrávají v Německu četné protesty a protiglobalizační akce, které mají pokračovat až do závěru schůzky. Oblast Heiligendammu hlídá 16.000 policistů, od moře ji střeží vojenské námořnictvo. První velká demonstrace proti summitu v sobotu skončila srážkami policie s militantními anarchisty; bitka si vyžádala na tisíc zraněných. Dnes demonstranti jen pár hodin před zahájením schůzky masově vtrhli do zakázané zóny kolem několikakilometrového plotu, který obklopuje místo summitu. Zcela tím překvapili německou policii, která pak přesunovala posily na nejohroženější místa vrtulníky a místy použila proti demonstrantům slzný plyn, vodní děla i obušky. Strážci pořádku odhadli počty demonstrantů v zakázaném prostoru na zhruba osm až deset tisíc; obě strany hovoří také o zraněných.

"Odpůrci G8 dosáhli prvního úspěchu," komentovala zpravodajská televize n-tv vývoj na loukách v zakázané zóně. Spolu s publicitou médií věnovanou už sobotní bitce policie s demonstranty v nedalekém Rostocku projevila oficiální místa v Německu obavy, aby obraz summitu neutvářely v médiích právě protesty. Protiglobalizační demonstranti totiž nešetří vynalézavostí a nebojí se velkých akcí na hraně zákona, jen aby strhli pozornost televizních kamer a bulvárních médií právě na sebe a na své postoje.