Kristerssonovu vládu, kterou měli tvořit Umírnění společně s Křesťanskými demokraty, odmítlo podpořit 195 z celkových 349 členů parlamentu. Zatímco návrh podle očekávání podpořili krajně pravicoví Švédští demokraté, středo-levý blok Sociálních demokratů, Zelených a Levicové strany hlasoval proti, stejně jako Liberálové a Strana středu.
Výsledek hlasování tak dopadl dle očekávání, zbývající pravicové strany své rozhodnutí předem avizovaly. „Strana středu bude hlasovat proti tomu, aby nacionalistická populistická strana získala rozhodující vliv,“ prohlásila k hlasování o menšinové vládě s podporou Švédských demokratů předsedkyně strany Annie Loofová.
Lídr Liberálů Jan Björklund uvedl, že hlasovat „proti kolegům z Aliance je velice těžké“ a zopakoval, že v principu Umírněné i Ulfa Kristerssona podporuje. „Dnešní hlasování je o něčem daleko větším,“ dodal však Björklund. „V západním světě rostou krajně pravicové tendence, které ohrožují globalizaci, evropskou spolupráci, svobodný trh a otevřenost - hodnoty, na kterých jsme vybudovali náš úspěšní model západní společnosti.“
Zbývají tři pokusy
Předseda švédského parlamentu, takzvaného Riksdagu, Andreas Norlén navrhl hlasování o Kristerssenovi po více než dvou měsících náročných vyjednávání. Vůbec poprvé od přechodu Švédska na jednokomorový systém v roce 1971 se přitom stalo, že by poslanci odmítli navrženého kandidáta.
Norlén reportérům na tiskové konferenci sdělil, že se s lídry parlamentních stran znovu sejde ve čtvrtek, a poté veřejnost informuje o dalších krocích. Podle švédských zákonů mohou proběhnout až další tři pokusy o zvolení premiéra předtím, než budou automaticky vyhlášeny předčasné volby.