Kristerssonovu vládu, kterou měli tvořit Umírnění společně s Křesťanskými demokraty, odmítlo podpořit 195 z celkových 349 členů parlamentu. Zatímco návrh podle očekávání podpořili krajně pravicoví Švédští demokraté, středo-levý blok Sociálních demokratů, Zelených a Levicové strany hlasoval proti, stejně jako Liberálové a Strana středu. 

Švédský premiér Stefan Löfven
Povolební pat ve Švédsku. Premiér Löfven nezískal důvěru

Výsledek hlasování tak dopadl dle očekávání, zbývající pravicové strany své rozhodnutí předem avizovaly. „Strana středu bude hlasovat proti tomu, aby nacionalistická populistická strana získala rozhodující vliv,“ prohlásila k hlasování o menšinové vládě s podporou Švédských demokratů předsedkyně strany Annie Loofová.

Lídr Liberálů Jan Björklund uvedl, že hlasovat „proti kolegům z Aliance je velice těžké“ a zopakoval, že v principu Umírněné i Ulfa Kristerssona podporuje. „Dnešní hlasování je o něčem daleko větším,“ dodal však Björklund. „V západním světě rostou krajně pravicové tendence, které ohrožují globalizaci, evropskou spolupráci, svobodný trh a otevřenost - hodnoty, na kterých jsme vybudovali náš úspěšní model západní společnosti.“

Zbývají tři pokusy

Předseda švédského parlamentu, takzvaného Riksdagu, Andreas Norlén navrhl hlasování o Kristerssenovi po více než dvou měsících náročných vyjednávání. Vůbec poprvé od přechodu Švédska na jednokomorový systém v roce 1971 se přitom stalo, že by poslanci odmítli navrženého kandidáta.

Norlén reportérům na tiskové konferenci sdělil, že se s lídry parlamentních stran znovu sejde ve čtvrtek, a poté veřejnost informuje o dalších krocích. Podle švédských zákonů mohou proběhnout až další tři pokusy o zvolení premiéra předtím, než budou automaticky vyhlášeny předčasné volby.

Švédský premiér Stefan Löfven
Volby ve Švédsku. Remíza mezi tradičními bloky, nacionalisté uspěli jen částečně