Švédsko začalo se svou feministickou zahraniční politikou v reakci na "diskriminaci a systematickou podřízenost, kterou se stále ještě vyznačuje každodenní život nesčetného počtu žen a dívek po celém světě,“ píše se v příručce.

Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová se od svého nástupu do funkce v roce 2014 snaží o podporu hospodářské emancipace, boje proti sexuálnímu násilí a zlepšení politické účasti žen.

Smíšené reakce

„V prvních dnech jsme se setkali se smíšenými reakcemi, včetně několika případů úsměšků a otevřeného odporu,“ řekla Wallströmová na tiskové konferenci ve Stockholmu. „Neustále jsme slyšeli, že to jsou jen hezká slova,“ dodala sociálnědemokratická ministryně.

Projekty citované v manuálu zahrnují akční plán pro pět zemí, které se potýkají s následky války nebo ozbrojeného konfliktu - Afghánistán, Kolumbie, Demokratická republika Kongo, Libérie a palestinské území. Jeho cílem je na těchto místech poprvé nastolit otázku ženských práv a posílit zde jejich postavení ve společnosti.

Podle Roberta Egnella, profesora na Švédské univerzitě obrany, je však příliš brzy na to, abychom mohli říct, zda feministický přístup vede k významným změnám. „Je nemožné říci, jestli tato politika snížila počet afrických žen zemřelých při porodu nebo zda prospěla jiným populacím,“ řekl agentuře AFP. Na druhou stranu však pomohla získat širokou pozornost. „Všichni teď ví, že jde o švédskou zahraniční politiku,“ dodal.

Wallströmová uvedla, že pojmenovat švédskou zahraniční politiku „feministickou“ bylo "trochu provokativní". Současně připouští, že je švédská feministická politika teprve v počátcích. Zdůrazňuje však, že už nyní vykazuje známky úspěchu.

Rostoucí vliv žen v zahraniční politice Švédska dokládá i nárůst podílu žen na pozici velvyslankyň. Zatímco v roce 1996 to jich bylo pouhých deset procent o dvacet let později to již bylo 40 procent.

Vývoz ženských práv a stíhaček

Kritici však tvrdí, že feministická strategie nemůže uniknout omezením globální politiky. Zatímco Švédsko definuje samo sebe jako „humanitární supervelmoc“, je taktéž významným vývozcem vojenských stíhaček a raketových střel.

Když byla loni Saúdská Arábie zvolena v OSN do komise pro ženská práva, Švédsko sice nehlasovalo proti, ale zdrželo se hlasování.

Diplomatické vztahy mezi Stockholemem a Rijádem byly v roce 2015 krátce zmrazeny poté, co Wallströmová označila Saúdskou Arábii za „diktaturu“. Saúdská Arábie následně stáhla svého velvyslance ze Stockholmu, ale roztržka byla záhy urovnána. Stalo se tak poté, co vyslanec švédské vlády navštívil Rijád.

"Pokud tato slova kritiky pocházejí od ženy, mají další symbolický význam a vyvolávají silné diskuze," řekl k diplomatické roztržce mezi oběma zeměmi Egnell.