Někdy se dějiny posouvají revolucemi, někdy ukončením válek, jindy svobodnými volbami.

Ale jsou i momenty, kdy je posune omyl, jedno přeřeknutí. Dopustil se ho na tiskové konferenci 9. listopadu 1989 člen vedení východoněmecké komunistické strany Günter Schabowski, když na otázku, kdy vstupuje v platnost zákon o otevření hranic do západního Německa, odpověděl: „Podle mého názoru ihned“. Proud nadšených východních Němců, deroucích se na Západ, už nešlo zastavit. Berlínská zeď padla.

Tohoto „omylu“ by však nebylo, nebýt velkých demonstrací v NDR, ale i polské Solidarity, která si vynutila už v létě 1989 svobodné volby, maďarské demokratické opozice, jež u kulatého stolu dohodla přechod k demokracii, nebo akcí české a slovenské protirežimní opozice. V Berlíně to na oslavách 30. výročí pádu Berlínské zdi připomněla za přítomnosti prezidentů zemí Visegrádské čtyřky hlava Německa Frank--Walter Steinmeier.

Boj za svobodu

„Dlouhý a vytrvalý boj za svobodu a nezávislost ve vašich zemích, zemích ve středu Evropy, patří k historickým předpokladům tohoto 9. listopadu před 30 lety,“ uvedl německý prezident.

Kancléřka Angela Merkelová pak v projevu v Kapli smíření, na místě, kudy probíhala Berlínská zeď, prohlásila: „Žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny.“

Kancléřka také citovala ve svém projevu bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla: „Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá“. Po skončení projevu Angely Merkelové pak na setkání zazpíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.

Každý osmý chce zeď

Spolková republika si třicáté výročí pádu Berlínské zdi připomíná sice v dobré hospodářské kondici, ale za situace, kdy především v bývalém východním Německu roste síla extremistických stran. A kdy se množí se projevy nesnášenlivosti, hlavně vůči muslimům a židům.

„Napříč naší zemí vyrostly nové zdi: zdi z frustrace, zdi z hněvu a nenávisti. Zdi oněmění a odcizení. Zdi, které jsou neviditelné, ale přesto rozdělují. Zdi, které stojí v cestě naší soudržnosti,“ vyzval v hlavním projevu pod Braniborskou branou prezident Steinmeier.

Kancléřka Angela Merkelová k tomu dodala, že přes mnohé úspěchy si úplné sjednocení Německa, které začalo právě pádem zdi, vyžádá možná ještě dvacet let. I dnes se podle průzkumů Sinus-Institutu 41% obyvatel bývalé NDR stále považuje za „východní Němce“ a 13% by si přálo, aby byla Berlínská zeď znovu vztyčena.