Předchozí
1 z 4
Další

Hlasování o obnově přírody v Evropském parlamentuJednání v Evropském parlamentuZdroj: Profimedia

1. Evropský parlament bude jiný

Dva zásadní pilíře Západu projdou v roce 2024 demokratickým testem. Evropané budou volit Evropský parlament, po parlamentu indickém největší demokratické parlamentní shromáždění světa. Ve dnech 6. až 9. června rozhodnou o evropských zákonodárcích na příštích pět let. Ze 720 europoslanců bude mít Česko 21.

Očekává se, že o něco posílí extrémní frakce ao něco málo oslabí Evropská lidová strana a sociální demokraté, tedy frakce, které ještě deset let zpátky měly v Evropském parlamentu většinu. To již není a zřejmě ani po červnových volbách nebude pravda.

Deník / Průvodce rokem 2024Zdroj: DeníkNovou Evropskou komisi, o níž volby spolurozhodnou a kterou Evropský parlament schvaluje, bude muset podpořit několik frakcií; liberálovéa možná i konzervativci, jejichž součástí je i česká ODS.

S napětím se také očekává, zda kolem maďarského premiéra Viktora Orbána nevznikne v europarlamentu nějaká „středoevropská frakce“, jejíž součástí by mohl být slovenský Smer předsedy vlády Roberta Fica nebo ANO expremiéra a oligarchy Andreje Babiše.

Volby do Evropského parlamentu by podle průzkumu ze začátku prosince vyhrálo hnutí ANO:

Volby do Evropského parlamentu by se měly v Česku pravděpodobně konat 7. a 8. června 2024
Volby do Evropského parlamentu by těsně vyhrálo ANO před SPOLU, ukázal průzkum

V Česku se opět u eurovoleb nečeká příliš vysoká účast, kolem dvaceti pěti procent voličů, jedna z nejnižších účastí v Evropské unii. V dalších zemích, především v západní části Unie, bude zájem už tradičně vyšší. Na druhé straně se ale žádné zásadní drama nepředpokládá. Už kvůli relativně omezeným pravomocem Evropského parlamentu nebude mít mírný posun v jeho složení žádný zásadní vliv na evropskou politiku.

Donald Trump a Joe Biden v předvolební debatěDonald Trump a Joe Biden v předvolební debatě v roce 2020Zdroj: Christos S / Shutterstock.com

2. Trump, nebo Biden?

O co menší drama se očekáváv celoevropských volbách, o to větší bude provázet volby prezidenta USA. O znovuzvolení se pokouší Donald Trump, kontroverzní bývalý prezident, který po své prohře před třemi roky zpochybnil výsledek voleb a podnítil své stoupencek útoku na sídlo amerických zákonodárců. Proti Trumpovi je vedena celá řada soudních stíhání a není vyloučené, že výsledek některého z nich zabrání Trumpovi kandidovat.

O znovuzvolení se chce ucházet i současný prezident, osmdesátník, demokrat Joe Biden. Nakonec to může ale dopadnout tak, že nebude kandidovat ani jeden z nich. Důležité bude, zda republikánští voliči uznají v případě porážky svého kandidáta výsledek voleb, který, ve stále vojensky i ekonomicky nejsilnější zemi světa, bude mít vliv na Západ i celou planetu.

Ukrajinským vojákům se podařilo prolomit první ruskou obrannou linii. Odborníci mezitím diskutují, jakým směrem se bude válka dál ubíratUkrajinští vojáci na frontěZdroj: ČTK

3. Nejistý rok na Tchaj-wanu a Ukrajině

Velmi důležité volby se už v lednu odehrají také na Tchaj-wanu, kde se pokusí propekingské síly zvrátit dosavadní vládu Demokratické strany, která razí politiku nezávislou na komunistické čínské pevninské diktatuře, orientovanou na spolupráci se Západem. Z ostrova může být nové ohnisko napětí, či dokonce válečného střetu.

Válka neskončí zřejmě ani v sousedství Evropské unie, na Ukrajině. Tam bude na jedné straně pokračovat úsilí Kyjeva o osvobození Ruskem okupovaných území a naopak snaha Moskvy rozšířit okupační zisky nebo donutit Ukrajinu ke kapitulaci.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že válka na Ukrajině skončí, až Moskva dosáhne svých cílů:

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu na zasedání vedení Federální bezpečnostní služby (FSB) v Moskvě, 28. února 2023
Mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, prohlásil Putin

Průběh a výsledek letošního roku závisí do značné míry na rozsahu pomoci Západu Kyjevu. V roce 2024 mají na Ukrajině začít operovat první letky amerických stíhaček F-16, které mohou určitým způsobem změnit situaci na bojišti. Nejpravděpodobnější scénář je ale pokračování vyčerpávající zákopové války, byť vyloučit se nedá vůbec nic.

Snímek z kosmické lodi Orion, která se přiblížila k Měsíci.Snímek z kosmické lodi Orion, která se přiblížila k MěsíciZdroj: se svolením NASA

4. Olympiáda, nová metropole i oblet Měsíce

Válka ovlivní největší sportovní událost roku, červencové a srpnové letní olympijské hry v Paříži. Hlavní otázkou je problematická účast ruských a běloruských sportovců a protiakce Ruska, které se chystá uspořádat svoji „vzdoroolympiádu“. Naopak účast Rusů a Bělorusů, byť pod neutrální vlajkou, již nyní vyvolala výzvy k bojkotu her v Pařížia omezení sponzoringu.

Přečtěte si komentář Milana Novotného k účasti ruských sportovců na olympiádě v Paříži:

Šéf MOV Thomas Bach a ruský prezident Vladimir Putin
KOMENTÁŘ: Rusko na olympiádě? Putin vítězí víc ve sportu než na Ukrajině

Některé události se však ve světě prosadí bez ohledu na cokoli. Tou je třeba oficiální přestěhování hlavního města už skoro třísetmilionové Indonésie do nově vybudované metropole Nusantary, která má podobně jako v jiných zemích vystřídat dosavadní přelidněné hlavní město. V tomto případě 26milionovou Jakartu.

Před koncem roku 2024 se snad Američané přiblíží k návratu lidí na Měsíc. Mise Artemis II. pod hlavičkou NASA jej má s lidskou posádkou obletět.