Ministři Sergej Lavrov a John Kerry jednali v Ženevě v pátek 13 hodin. Výsledkem jejich rozhovorů je pět dokumentů o podmínkách příměří. I když nebyly zveřejněny, jsou k dispozici první informace. Rusko se má postarat o mírnění syrského letectva, které nyní intenzivně útočí na odpůrce Damašku i na teroristy. USA zase mají přimět tak zvanou umírněnou opozici, aby se jasně teritoriálně oddělila od Fronty dobytí Sýrie, což je bývalá fronta An-Nusra, napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Jedině tak mohou oponenti Damašku, ochraňovaní Washingtonem, doufat v to, že v budoucnu nebudou zahrnuti do útoků na teroristy.

Analytici oslovení agenturou AFP ale upozornili, že pro povstalecké skupiny je Fronta dobytí Sýrie vzhledem ke své dobré organizaci a výzbroji cenným spojencem v boji proti syrské armádě. Oddělit se od ní bude proto pro povstalecké oddíly těžké. „V praxi by to znamenalo, že předají území režimu," řekl Charles Lister z Blízkovýchodního institutu.

Příměří a útoky na IS

Lavrov o výsledku dohody informoval syrskou vládu a přiznal, že na 100 procent nemůže zaručit úspěch příměří. Klid zbraní má platit podle Lavrova nejprve 48 hodin, pak má týt o stejnou dobu prodlouženo a následovat má sedmidenní prodloužení. Pak mají začít přípravy koordinovaných útoků Ruska a USA na teroristy, k čemuž je ale skeptický Pentagon.

Syrská ozbrojená opozice se domnívá, že nynější příměří nebude dodrženo stejně jako to, které bylo dohodnuté v únoru. Podle ní se syrská armáda jenom přeskupí a povolá další bojovníky z Íránu. Zástupci politické opozice jsou optimističtější. Basma Kudmáníová, tedy mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle Kudmáníové o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit.

K využití svého vlivu na Damašek vyzval v reakci také britský ministr zahraničí Boris Johnson. Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Turecko, jež patří k účastníkům bojů v Sýrii, dohodu uvítalo a poukázalo na to, že nejdůležitější je zajistit zastavení bojů v oblasti města Halab. Po mnohaměsíčních bojích tam nastala krizová humanitární situace a Ankara je připravena prostřednictvím OSN pomoci s humanitárními dodávkami.

Z Halabu jsou dnes ale hlášeny další těžké boje. Syrská armáda útočila na povstalci držené části města, zejména na jeho jihu, aby vybojovala přístupové trasy do vládních čtvrtí.

Pokud bude příměří plněno, mohlo by to přinést obnovu politických mírových jednání, jež byla přerušena kvůli nedodržování únorového příměří.