Nařízení navrhla vládní organizace Archeological Survey of India (ASI), jež se zabývá ochranou památek. Podle ní totiž není jisté, zda světově proslulé mauzoleum masivní davy turistů dlouhodobě ustojí. Ministerstvo kultury bude návrh projednávat příští týden.

S nařízením to ovšem nebude tak horké, jak to na první pohled vypadá. Cizinců se překvapivě nedotkne vůbec. Ti totiž platí za lístek tisíc rupií, tedy zhruba 330 korun. Indové však pouhých 40, což je asi 13 korun. Právě oni totiž tvoří největší skupinu návštěvníků a jejich počet se neustále zvyšuje, informoval server Yahoo. Pokud budou chtít Indové přeci jen památku navštívit i přes limit, zkrátka si připlatí dražší vstupenku.

Podle ASI navštíví památník 20 tisíc lidí denně. Regulace se však zavádí kvůli období prázdnin a víkendů, kdy se počty návštěvníků stávají nekontrovatelně vysokými. Ve víkendových dnech do hrobky zavítá neuvěřitelných 60 až 70 tisíc lidí. Každoročně tak přitáhne přibližně osm milionů návštěvníků.

„ASI navrhlo několik opatření, aby byl na Tádž Mahalu zajištěn plynulý provoz a předešlo se jakékoliv tragédii. To zahrnuje samozřejmě i omezení počtu indických návštěvníků na čtyřicet tisíc denně a omezení platnosti vstupu na tři hodiny. Bohužel nemáme jinou možnost,“ uvedl ministr kultury Mahesh Sharma pro The Indian Express.

Poslední kapkou, která zcela jistě přispěla k tomuto rozhodnutí, byl incident z 28. prosince, kdy se dav lidí pokoušel do monumentálního komplexu dostat těsně před koncem návštěvní doby. Následně propukla panika a chaos, při kterém bylo zraněno pět lidí.

Změnu uvítá i policie. „Tádž Mahal je dědictví nevyčíslitelné hodnoty, a pokud bychom nedali návštěvníkům nějaké limity, nemuselo by pro další generace přetrvat,“ uvedl pro Yahoo inspektor R.B. Pandey.

Organizace ASI také již v roce 2011 upozornila na to, že hrozí zhroucení památky. Na mramorové stavbě se totiž začaly objevovat praskliny. Proslulé mauzoleum ohrožuje také smog, kvůli kterému mramor žloutne.

V roce 2015 tak byla poprvé za 369 let existence památníku nařízena kompletní sanace zdí, která potrvá až do roku 2019. Dělníci při odstraňování zažloutlé vrstvy používají pastu z přírodního bahna a s její pomocí navracejí mramoru původní zářivou bělobu. Indické úřady se také nyní snaží vymyslet, jak se dělníci v závěrečné fázi dostanou na nejvyšší a špatně přístupná místa stavby.

Čištění Tádž Mahalu můžete zhlédnout zde:

| Video: Youtube

Tádž Mahal nechal postavit indický císař Šáhdžahán v roce 1648 na památku své milované manželky Mumtáz Mahál po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte. Stavba trvala 22 let a zapojilo se do ní na 20 tisíc dělníků. Povrch památníku Tádž Mahal, který je příkladem mughalské architektury, je zdobený polodrahokamy i drahokamy a jeho barva se mění podle dopadajícího světla.

Mauzoleum, které se nachází v indickém městě Ágra ve státě Uttarpradéš, bylo v roce 1983 zařazeno na seznam kulturních památek UNESCO. V roce 2007 ho zvolili hlasující v internetové anketě za jeden z novodobých divů světa.

| Video: Youtube