Průzkum terénu okolí jezera İznik, jež leží na někdejším území maloasijského města Nikaia, zahájil turecký archeolog Mustafa Sahin již v roce 2006. Tajemství ukryté ve vodách jezera ale odhalily až fotografie, které pořídila vláda zdejší provincie.
„Vláda pořizovala letecké snímky jezera již od roku 2013, nejdřív je ale nenapadlo kontaktovat odborníka. Až nyní mě kontaktoval jeden z členů týmu, který se mě zeptal, zda by se nedalo zjistit, jaký je původ tajemných struktur zachycených na fotografiích,“ uvedl turecký archeolog Mustafa Sahin pro britský list Daily Mirror.
Podle Sahina jsou pozůstatky starobylé baziliky pohřbeny asi tři kilometry hluboko a to necelých padesát metrů od břehů jezera. Turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu se již začalo zabývat návrhem, podle nějž by kolem nich mělo být vybudováno podvodní muzeum, které by turistům umožnilo prohlédnout si zbytky církevní stavby zblízka.
Bazilika se pravděpodobně zřítila při zemětřesení, jež zasáhlo tureckou provincii Bursa v roce 740, a její pozůstatky byly následně pohlceny vodami jezera. Podle historiků kdysi stávala na místě, kde v roce 303 římští vojáci zabili svatého Neofyta, oddaného křesťana žijícího za vlády římského císaře Diokleciána (284 – 305).
Nikajský koncil změnil katolickou církev
Nikajský koncil byl zahájen 20. května roku 325 a trval následující dva měsíce. Svolal ho římský císař Konstantin I. Veliký do maloasijského města Nikaia (dnes turecký İznik).
Jednalo se o vůbec první ekumenický koncil, tedy shromáždění biskupů křesťanské církve. Jeho uspořádáním si Konstantin upevnil svou pozici obránce křesťanské víry, kterou získal již o dvanáct let dříve, když Ediktem milánským ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Sněmu se ovšem zúčastnili především biskupové z východní poloviny říše a chyběl na něm i papež (římský biskup), který do Malé Asie pouze vyslal své zástupce.
I přesto byla na koncilu oficiálně odmítnuta tehdy velmi populární nauka alexandrijského kněze Areia (256 – 336), podle níž nemůže být Ježíš roven Bohu, neboť jím byl zplozen. Ariánství tak bylo prohlášeno za herezi a jako jediná správná byla uznána víra, že Ježíš i Bůh jsou stejné podstaty, nebo slovy církve: „Syn je soupodstatný s Otcem“. V souladu se závěry prvního nikajského koncilu dodnes většina křesťanských církví uznává trojjedinost Boha, tedy tři božské osoby – Otce, Syna a Ducha svatého.