Podobné popravy Tálibán sice pravděpodobně vykonával už dříve, ale vždy neoficiálně a v utajení. Odborníci předpokládají, že se jedná o další krok k návratu k tvrdé politice a drakonickým testům, se kterými má extrémistické hnutí z minulosti četné zkušenosti.

Zastřelil ho otec oběti

Deník Independent píše, že popraveným mužem byl Tajmir, syn Ghulama Sarwara. Tajmira měly talibánské úřady v roce 2017 odsoudit za vraždu. Rodina oběti jménem Mustafa tvrdí, že jej Tajmir pobodal a ukradl mu motocykl i mobilní telefon. K vraždě se podle tamních úřadů přiznal.

Příslušníci Tálibánu zbičovali na fotbalovém stadionu dvanáct lidí, včetně tří žen. Ilustrační foto.
Trest před plným stadionem. Tálibán nechal zbičovat dvanáct lidí, včetně žen

Portál Guardian doplňuje, že popravu vykonal sám otec oběti. Odsouzeného Tajmira zastřelil třemi střelami z útočné pušky Kalašnikov.

Popravě přihlížely stovky lidí a více než tucet vysokých představitelů Tálibánu. Byli mezi nimi současný ministr vnitra Sirajuddin Haqqani, úřadující místopředseda vlády Abdul Ghání Baradar, a také hlavní soudce země, ministr zahraničí a úřadující ministr školství. Trest osobně schválil také nejvyšší vůdce Tálibánu, Mullah Haibatullah Akhundzada společně se třemi nejvyššími afghánskými soudy.

Popravy a bičování

Skutečnost, že o veřejné popravě informoval sám Tálibán, nasvědčuje tomu, že se režim v Afghánistánu pod vládou radikálního hnutí nadále zpřísňuje. Vůdci Tálibánu podle zahraničních pozorovatelů podnikají další významný krok k nastolení tvrdé vlády této skupiny v souladu s její ideologií a nekompromisním výkladem islámského práva Šaría.

Těsně po převzetí moci přitom organizace slibovala, že bude v budoucnu umírněnější a projeví shovívavost, hlavně co se týče práv žen a menšin. Hnutí tím chtělo získat mezinárodní podporu. Své sliby však dlouhodobě porušuje a situace v Afghánistánu se jen zhoršuje. Tálibán se již vrátil k veřejnému bičování a zákazu vzdělávání dívek od jedenácti či dvanácti let - jejich vzdělávání tak končí šestou třídou.

Poslední veřejné bičování se v zemi uskutečnilo v půlce listopadu. Tento trest určily soudy v severovýchodní provincii Tachár. Deset mužů a devět žen dostalo 39 ran bičem. Trest jim soudy udělily za různé přestupky včetně cizoložství, krádeže a útěku z domova.

Jeden z protestů v Kábulu proti vládě Tálibánu. Ilustrační foto.
Sexualita dle Tálibánu. Situace afghánských LGBT komunit se dramaticky zhoršila

Ve stejném měsíci se nejvyšší duchovní vůdce Tálibánu Haibatullah Akhundzada setkal se soudci. Řekl jim, že by měli vykonávat tresty v souladu s právem Šaría, včetně veřejných poprav, amputací a bičování.

Mluvčí úřadu OSN pro lidská práva přitom minulý měsíc vyzval úřady Tálibánu, aby okamžitě zastavily veřejné bičování v Afghánistánu. „Naše pozice se nikdy nezměnila. Organizace spojených národů je proti trestu smrti… Takže vyzýváme k návratu k moratoriu na trest smrti v Afghánistánu,“ řekla organizace.

Tresty podle práva Šaría

Jedná se o systém náboženského práva, který je odvozený ze zásad islámu. Dává věřícím návod, jak žít, aby vyhověli požadavkům islámu, tedy souboru pravidel od boha Alláha. Obecně lze říci, že právo Šaría odsuzuje například přestoupení člověka k jinému náboženství či k ateismu, vybízí k domácímu násilí na ženách a rozsáhlým omezením jejich svobody, k zákazu televize i západní hudby, k doporučení provádění obřízky na dětech a k umožnění usekávání rukou zlodějům. Vždy je ale důležitá interpretace tohoto práva, která se může v jednotlivých zemích a oblastech světa lišit. 

Tálibán kruté tresty podle práva Šaría využíval už v době své první vlády v Afghánistánu koncem minulého století. Za drakonické tresty a vykonávání veřejných poprav lidí obviněných z cizoložství a krádeží skupinu mezi lety 1996 a 2001 odsoudily vlády jednotlivých zemí světa i mezinárodní společenství.