V přibližně pětiminutovém videu příhodně nazvaném Game of Tag (Hra na honěnou) se objevuje skupina několika nahých lidí, kteří pobíhají přímo po plynových komorách, v nichž v minulosti přišlo o život zhruba 65 tisíc lidí. Ačkoli v popisku snímku stojí, že všichni zúčastnění k natáčení přistupovali s úctou, neboť si byli zcela vědomi toho, kde se nachází, ve videu je často slyšet bouřlivý smích. 

Kontroverzní video sice natočili již v roce 1999, místo jeho vzniku však bylo téměř dvacet let zahaleno rouškou tajemství. K jeho odhalení pomohla náhoda, neboť letos v létě koncentrační tábor Stutthof navštívil britský princ William s manželkou Kate. Během této návštěvy pak vznikly oficiální fotografie, na kterých někteří lidé poznali lokace objevující se také ve zmiňovaném videu. 

Autorem snímku je polský divadelní a filmový herec Artur Żmijewski. Letos jednapadesátiletý umělec pocházející z polského Radzyminu na sebe poprvé výrazněji upozornil před devíti lety, kdy ztvárnil jednu z vedlejších rolí v oceňovaném historickém dramatu Katyň (2007) jednoho z nejúspěšnějších polských režisérů Andrzeje Wajdy. Za svůj výkon se dokonce dočkal nominace na cenu Polské filmové akademie Orly.

Na skutečnost, že se video natáčelo právě ve Stutthofu, jako první upozornil jeruzalémský právník David Schonberg. „Jedná se o problém, který je nutné okamžitě vyřešit. Pokud lidé nejsou dostatečně citliví k hrůzám holocaustu a nejsou schopní respektovat jeho oběti, pak se obávám, že Polsko není schopné zabezpečit na těchto místech dostatečnou pietu,“ uvedl Schonberg v rozhovoru pro BBC.

Proti dalšímu šíření videa, které je dodnes ke zhlédnutí i na internetových stránkách muzea, se ostře ohradil i izraelský historik a ředitel Centra Simona Wiesenthala Efraim Zuroff, jenž se osobně podílel na dopadení několika stovek nacistických válečných zločinců.

„Stále doufám, že polský prezident zavede pravidla, která zabrání tomu, aby se podobná situace v budoucnosti opakovala. Ten snímek prakticky okamžitě zakázali v Německu a Estonsko ho stáhlo, jakmile jsme je kontaktovali. Jen Polsko, jež během druhé světové války přišlo o více než šest milionů obyvatel, z nějakého důvodu stále nechápe, co je na něm špatně,“ myslí si Zuroff.

Stutthof se v září 1939 stal prvním koncentračním táborem vybudovaným za hranicemi Německa. Po ukončení výstavby Stutthof, jenž leží poblíž polského města Gdaňsk, nejprve fungoval jako zajatecký tábor pro nežádoucí osoby z řad polské inteligence a Židů.

Od roku 1941 však Stutthof sloužil zejména jako tábor vyhlazovací. Celkem v něm bylo vězněno přibližně 110 tisíc lidí, z nichž polovina našla za branami tábora smrt. Osvobození se dočkal až 9. května 1945 jako vůbec poslední koncentrační tábor.

Koncentrační tábor Stutthof, ve kterém se natáčela Hra na honěnou: