Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11.000 kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Vegetace se rozšířila na více než dvojnásobek plochy, kterou pokrývala v době zahájení studie.

Největší ledovec odtržený od pobřeží Antarktidy se poprvé od roku 1986 dal do pohybu:

Největší ledovec světa A23a se dal do pohybu
Obří ledovec od Antarktidy se dal do pohybu. Může způsobit chaos i záhubu

V Grónsku téměř čtyřnásobně vzrostl počet mokřadů, které jsou zdrojem emisí metanu. Ústup ledu podle vědců způsobuje vyšší teplota vzduchu. Od 70. let 20. století se zmíněná oblast otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr.

Tání ledu v GrónskuTání ledu v GrónskuZdroj: Profimedia

Existují známky toho, že zvýšená plocha vegetace má za následek další tání ledu, vyplývá ze studie. „Vidíme známky toho, že úbytek ledu vyvolává další reakce, které povedou k pokračování úbytku ledu a dalšímu ozelenění Grónska,“ poznamenal spoluautor výzkumu Jonathan Carrivick.

Vědci na základě poznatků vytvořili model umožňující předvídat oblasti Grónska, které v budoucnosti pravděpodobně postihnou „výrazné a zrychlené“ změny.