Podle zákona, který schválil místní parlament, mohou místní úřady vytvořit speciální „zóny volného sexuálního obchodu“, kde nebudou prostitutkám hrozit tresty. Mimo vyčleněné oblasti jim ale bude možné udělit pokuty, které budou poprvé hrozit také jejich zákazníkům a „pasákům“.

Zatím ale žádné úřady nepotvrdily, že by se chystaly vyhlásit legální oblast prostituce, a tak se prostituky obávají, že na ně čeká jen zhoršení podmínek.

„Nevím, kde by chtěli vytvořit zóny prostituce, takže jsou to jenom prázdné řeči,“ řekla agentuře AFP osmapadesátiletá prostitutka z Tchaj-peje. „Trestat klienty je horší než trestat nás, protože zákazníci nepřijdou ze strachu, že je chytnou a dostanou pokutu,“ dodala. „Nebudu si moci vydělat na živobytí a budoucnost vidím beznadějně.“

„Neuvažujeme o otevření zóny obchodu se sexem, protože v této vysoce kontroverzní záležitosti neexistuje veřejný konsensus,“ řekl mluvčí radnice v Tchaj-peji Edward Zhang. „Hlavní město je příliš přelidněné, aby nabídlo vyhovující lokaci mimo školy a obytné čtvrti,“ dodal.

Oficiální údaje o objemu tchajwanského obchodu se sexem neexistují, ale analytici odhadují, že se v něm ročně točí zhruba 60 miliard tchajwanských dolarů (více než 36 miliard korun).

Mnoho ze zařízení poskytujících sexuální služby je provozováno pod zástěrkou čajoven, masážních salónů, středisek péče o pleť či nočních klubů. Prostitutky „šlapající chodník“ představují méně než deset procent.

Hrstka prostitutek působí legálně na základě zákona z roku 1956, ale vláda zastavila vydávání nových povolenek ve snaze zlikvidovat staré „veřejné domy“.

Místní taxikář, který neuvedl jméno, ale otevřeně přiznal, že za sexuální služby pravidelně platí, označil novou vládní politiku vůči prostituci za pokryteckou. „Ti bohatí a mocní si můžou užívat v exkluzivních klubech a nemusejí si dělat starosti, že je u toho někdo nachytá,“ řekl agentuře AFP. „Ale obyčejní lidé jako já budou mít víc problémů dostat se ke službám, které potřebují,“ dodal.