Tchajwanský premiér Su Čen-čchang proto minulý týden v úterý oznámil, že jeho země přechází do nouzového stavu. V pondělí se totiž nad ostrovem objevilo 52 čínských nadzvukových strojů. Jednalo se o největší manévr. Premiér také prohlásil, že se ostrov, který Čína považuje za svoji „ztracenou provincii“, bude bránit.

Australský ministr zahraničí i jeho japonský kolega tentýž den varovali, že čínská vojenská aktivita u pobřeží Tchaj-wanu s sebou nese riziko eskalace.

Ve čtvrtek americká tajná služba CIA také oznámila svůj plán na vytvoření nového oddělení specializovaného na Čínu. Ten samá den americký deník The Wall Street Journal zveřejnil informace o utajeném vojenském výcviku na Tchaj-wanu, který organizují americké námořní síly. Informaci získal deník od zástupců americké administrativy. Mariňáci přitom na ostrově mají operovat nejméně rok. S další informací pak přišel deník The Washington Post, podle kterého je v plánu, že výcvik tchajwanských armády podpoří také nejméně 24 vojáků amerických speciálních sil.

Shromažďování informací

Podle ředitele CIA Williama Burnse je nové zpravodajské centrum pro Čínu navrženo tak, aby splnilo „globální výzvy a posílilo společné úsilí tváří v tvář rostoucí geopolitické hrozbě 21. století, kterou je stále nepřátelštější čínská vláda“. Podrobnosti o organizaci nového oddělení nejsou známy. The Washington Post ale citoval zástupce americké administrativy, který věří, že CIA bude postupovat vůči Číně stejně, jako postupovala během studené války proti Sovětskému svazu. Centrum bude shromažďovat informace o nejrůznějších projektech prováděných čínskou vládou.

Podle odborníků oslovených americkou agenturou AP mohou výše uvedené kroky přispět k dalšímu vyostření vztahů Washingtonu s Pekingem. I přesto, že zástupci obou zemí minulý týden v inkriminovaný čtvrtek ve švýcarském Curychu jednali. Výsledky schůzky považovaly USA i Čína za „relativně produktivní“. Americký prezident Joe Biden den před tím navíc o napětí kolem Tchaj-wanu hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba státníci se měli shodnout na nutnosti dodržování stávající dohody ohledně tohoto sporného ostrova.

Jenže čínský vůdce Si tuto sobotu prohlásil, že mírové znovusjednocení Tchaj-wanu s čínskou pevninou je v zájmu Pekingu. „Sjednocení národa musí být realizováno a rozhodně bude realizováno,“ slíbil Si v pekingské Velké síni lidu v projevu u příležitosti oslav 110. výročí čínské revoluce, po níž padlo císařství. Den před projevem Peking označil prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a americké hlídky v Tchajwanské úžině za provokaci, která poškozuje vztahy mezi velmocemi. „Čína podnikne všechny nezbytné kroky a rozdrtí jakékoli spiknutí, které by chtělo ustavit nezávislost Tchaj-wanu,“ pak visí na webu čínského ministerstva zahraničí od počátku zvýšené aktivity čínských stihaček a bombardérů nad ostrovem.

Prezidentka chce bránit ostrov

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v neděli, tedy v den, kdy revoluci slaví na ostrově, řekla, že bude bránit ostrov před rostoucím a bezprecedentním tlakem Číny. Oslavy státního svátku v metropoli Tchaj-pej doprovázela i vojenská přehlídka, na níž se poprvé objevily i protiletecké obranné systémy zakoupené v USA. „Uděláme vše, co je v našich silách, abychom zabránili jednostranné změně současného stavu,“ uvedla na adresu Číny prezidentka.

Tchajwanský ministr obrany Ťiou Kchuo-čcheng ale v týdnu po čínských leteckých manévrech poslancům sdělil, že situace je nejvážnější za posledních čtyřicet let. „Čína bude mít komplexní schopnosti k invazi na Tchaj-wan do roku 2025,“ doplnil ministr.