Nejhorší situace byla zjištěna na severu země v provincii Che-pej, která obklopuje metropoli Peking. Sedm z deseti nejvíce znečištěných měst se nachází právě v provincii Che-pej, sdělilo ministerstvo na internetu. Vůbec nejhůře dopadlo město Pao-ting.

Pozitivní zprávou je, že koncentrace škodlivých částic menších než 2,5 mikrometru se v oblasti Pekingu a provincie Che-pej snížila z předloňských 106 mikrogramů na metr krychlový na 93 mikrogramů v roce 2014.

To je ale stále velmi vzdálené normě 35 mikrogramů na metr krychlový, kterou pro tyto nejmenší částice, jež dokážou proniknout velmi hluboko do plic, stanovila čínská vláda. Bezpečný limit PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) určený Světovou zdravotnickou organizací je ještě nižší, a sice 25 mikrogramů na metr krychlový.

Rozhořčená veřejnost

Další mírně potěšitelnou skutečností ze zprávy ministerstva je fakt, že počet měst splňujících vládní limit se zvýšil z pouhých tří v roce 2013 na osm loni. Nejlepší vzduch dýchají obyvatelé města Chaj-kchou, které je metropolí jihočínského ostrova a oblíbeného turistického letoviska Chaj-nan. Na třetím místě skončila tibetská metropole Lhasa. Limity ale loni splnil i třeba 15milionový Šen-čen a další velkoměsta v provincii Kuang-tung na jihovýchodě země.

Kromě koncentrace nejmenších prachových částic se při hodnocení braly v úvahu i další faktory jako množství oxidu uhelnatého, oxidu dusičitého či ozonu ve vzduchu.

Rozhořčení veřejnosti nad zhoršováním kvality životního prostředí vedlo čínskou vládu k vyhlášení „války znečištění" a ke slibům omezit spotřebu uhlí v některých oblastech. Navzdory miliardám dolarů, které čínské úřady vynakládají na zlepšení stavu ovzduší, však smog zůstává jedním z hlavních problémů čínských měst.