Ačkoliv by se později mohlo ukázat, že jde o ojedinělou událost, mezi vědci panuje obava, že globální oteplování narušuje polární vítr, tedy silný vítr, který kdysi zmrazil celý sever.

Na severním pólu sice nebude slunce svítit až do března, avšak příliv teplého vzduchu zde způsobil, že teploty například na ruské Sibiři vzrostly až o 35 stupňů Celsia nad historické teplotní průměry za tento měsíc.

Grónsko také letos zažilo již 61 hodin bez mrazů, což je až třikrát více než v předešlých letech. Podle britského listu považují pozorovatelé situaci za podivnou, šílenou i zkrátka šokující.

"Jedná se o anomálii mezi anomáliemi. Je to to tak daleko mimo historický rozsah, až je to velmi znepokojivé. Ukazuje nám to, že jsou v záloze další překvapení kvůli tomu, jak stále pokoušíme rozzuřené zvíře, kterým je naše klima, řekl Michael Mann, ředitel Earth System Science Center na univerzitě v Pennsylvánii.

„Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování,“ dodává expert.

Například na nejseverněji položené meteorologické stanic na světě - mysu Morrise Jesupa v Grónsku, se rtuť teploměru v posledních dnech vyšplhala výš než v Londýně nebo Curychu, které jsou o tisíce kilometrů níže.

Teploty, které zde dosahovaly šesti stupňů nad nulou, sice nepřekonaly dřívější rekordy, nicméně trvaly až deset dní. Předchozí rekordně vysoké teploty, které zde panovaly například v roce 2011 a 2017, zde vydržely maximálně pár hodin, než se vrátily zpět ke svému průměru. Právě délku dnešních výkyvů vidí vědci jako problematickou.

„Prudké výkyvy teploty jsou normální součástí proměnlivosti počasí, neobvyklé na tom ovšem je to, že trvají tak dlouho,“ říká Ruth Mottramová z dánského meteorologického institutu. "Za posledních 50 let jsme neviděli takhle vysoké teploty v arktické oblasti," dodala. 

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie. K teplotním vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle než kdy dříve.

Experti se proto nyní zaměřují na takzvaný polární vír. Ten totiž vytváří prudký vítr a udržuje v Arktidě zimu tím, že odklání jiné vzdušné masy. Vír závisí na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírných podnebím, avšak tyto rozdíly se neustále snižují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě až o tři stupně, což je také důvodem tání ledovců.

Někteří vědci v této souvislosti hovoří o hypotéze „teplá Arktida, studené kontinenty“. Polární vír se stává méně stabilní, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak v souvislosti s oteplováním Arktidy můžeme v budoucnu očekávat i zcela nebývalé meteorologické jevy. Robert Rohde z univerzity v Berkeley poznamenává, že tato teorie zůstává kontroverzní a není zřejmá ve všech klimatických modelech, nicméně letošní teplotní vzorce se s ní zcela shodují.

Podle jiných odborníků je však zatím předčasné dělat z této anomálie jakékoliv závěry.