Podle případové studie nezávislého mezinárodního think tanku International Institute for Counter Terrorism z října 2013 bylo od roku 1981 do roku 2013 spácháno po celém světě přibližně 100 teroristických útoků ve 43 nemocnicích. Při útocích bylo zabito přibližně 775 lidí a dalších 1217 bylo zraněno. 

V západním světě bývají motivem k útoku častěji osobní důvody, v konfliktních oblastech, jako je Jemen, Sýrie, Afghánistán a další země, je příčinou obvykle organizovaný terorismus.

Nejhorší útoky se odehrály v Rusku

K vůbec nejvážnějšímu teroristickému útoku namířenému proti nemocnici došlo během posledních třiceti let zřejmě v roce 1995 v jihoruském městě Buďonnovsk ve Stavropolské oblasti. Velká skupina čečenských ozbrojenců pod velením Šamila Basajeva zde 14. června obsadila místní nemocnici a zajala v ní přes 1500 rukojmích.

Ozbrojenci zaútočili nejprve na místní policejní stanici, kde usmrtili většinu policistů, následně se rozptýlili po městě a napadli několik administrativních a veřejných budov. Poté obsadili nemocnici, kde zadrželi přes 600 pacientů a 400 nemocničních zaměstnanců, navíc sem přivedli i téměř 600 civilistů zajatých ve městě.

Krátce po obsazení začali pro výstrahu popravovat rukojmí. Ještě týž den bylo zavražděno šest mužů, den na to dalších šest. Dne 17. června se pokusily nemocnici dobýt speciální jednotky ruské armády, které osvobodily 61 lidí, při akci však zahynulo mnoho civilistů. Teroristé propustili na základě vyjednávání přes 150 dětí a těhotných žen, další vojenské pokusy o ovládnutí budovy ale skončily opětovným krveprolitím.

Podle oficiálních informací nakonec zahynulo nejméně 129 lidí, přes 400 jich bylo zraněno. Útok donutil ruskou vládu s Čečenci vyjednávat. Teroristé se díky tomu mohli se zbylými rukojmími (zejména z řad novinářů, kteří se dobrovolně nabídli místo pacientů a zdravotníků) přesunout do Čečenska, kde 20. června zbytek zajatců propustili. Oplátkou za svobodu rukojmí ruská vláda pozastavila ruskou ofenzívu v Čečensku, což se protáhlo až do října - v konečném důsledku tak tento teroristický útok nakonec přispěl k odchodu vládních vojsk z Čečenska, proto je některými odborníky dodnes pokládán za rozhodující zvrat v tzv. první čečenské válce.

Rusko-čečenský konflikt stál také za akcí sebevražedného atentátníka, který v srpnu 2003 najel do vojenské nemocnice v Mozdoku v Severní Osetii-Alanii na čečenských hranicích autem naloženým výbušninami. Kromě sebe zabil dalších padesát lidí.

Ve Spojených státech stříleli lékaři

K několika vážným incidentům spojeným se střelbou v nemocnici došlo v posledních letech i ve Spojených státech, v tomto případě však šlo nejčastěji o akce osamělých střelců, kteří útokem reagovali na své osobní či profesní problémy. Za zmínku stojí, že v nejvážnějších případech figurovali jako pachatelé lékaři z daných nemocnic.

Dne 30. června 2017 začal v 17. patře nemocničního centra Bronx-Lebanon v newyorské čtvrti Bronx střílet pětačtyřicetiletý lékař Henry Michael Bello, který zabil jednu kolegyni a šest lidí zranil. Obětí útoku se stala doktorka Tracy Sin-Yee Tamová, z šesti zraněných byli tři lékaři, dva studenti medicíny a jeden pacient.

K útoku Bello použil poloautomatickou pušku AR-15 (ta je na americkém trhu v samonabíjecí verzi běžně dostupná, byť s kontrolami při koupi, a v posledních letech je v USA nejčastější volbou střílejících masových vrahů). Po útoku se pachatel sám zastřelil v 16. patře nemocnice. Důvodem k jeho řádění bylo zřejmě výpověď z práce, kterou dostal od nemocnice o dva roky dřív kvůli stížnostem na sexuální obtěžování z jeho strany.

K ještě vražednějšímu incidentu pak došlo ve Spojených státech loni na podzim, konkrétně v pondělí 19. listopadu 2018, kdy při masové střelbě v chicagské Nemocnici Milosrdných (Mercy Hospital) zemřeli čtyři lidé včetně dvaatřicetiletého pachatele Juana Lopeze. Další byli zraněni. 

Vícenásobné vraždy na českém území:

Vraždy v Česku - InfografikaMotivem k útoku byly spory mezi Lopezem, který v nemocnici pracoval jako lékař na pohotovosti, a jeho bývalou snoubenkou, osmatřicetiletou Tamarou O'Nealovou. Lopez podle pozdějších výpovědí očitých svědků napadl svou někdejší snoubenku už na parkovišti před nemocnicí, kde se s ní začal prát a údajně požadoval vrátit snubní prstýnek. Žena se mu vytrhla a přeběhla k lidem, načež Lopez sáhl do svého vozu pro pistoli a začal pálit. Zastřelil O'Nealovou a prošel do nemocnice, přičemž neustával ve střelbě do lidí (jeho další obětí se stala pětadvacetiletá lékárnice Dayna Lessová).

V následné přestřelce s policejní hlídkou Lopez smrtelně zranil jednoho z policistů, osmadvacetiletého Samuela Jimeneze, a sám zemřel po zásahu do hlavy. "Uslyšel jsem střelbu, otočil jsem se a uviděl muže, jak střílí do někoho ležícího na zemi. Střelil jej několikrát. Téměř záhy poté se objevil policista. Chvíli po sobě stříleli, pak ten muž opět střelil člověka na zemi a zmizel uvnitř nemocnice. Pak se ozvaly další výstřely," popsal událost jeden ze svědků. 

Pokusy o útok v Evropě

Zemím Evropské unie se zatím podobně závažné útoky proti nemocnicím spíš vyhýbaly, v několika případech se také bezpečnostním složkám podařilo jim včas předejít.

V roce 2003 zabránila německá policie plánovanému útoku na vojenskou nemocnici v Hamburku, kde se léčili američtí vojenští veteráni z Iráku. Nemocnici hodlala začátkem roku 2004 napadnout skupina radikálních muslimů Ansar Islámí, která do ní chtěla najet autem naloženým výbušninami. Dalším cílem jejich útoku se mělo stát vojenské letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. O akci se však podle médií předem dozvěděla americká tajná služba (CIA), která uvědomila policii. Na základě jejich tipu byli zadrženi dva podezřelí a posílena ostraha nemocnice i letiště.

Ve Francii došlo k pokusu o útok na nemocnici zhruba před rokem. Dne 7. listopadu 2018 zadržela francouzská policie ve městě Dunkerque na severu země ženu, která v místní nemocnici hrozila bombovým atentátem. Žena přišla v dopoledních hodinách na pohotovost a oznámila, že v budově jsou výbušniny. Policie následně uzavřela okolí a evakuovala nemocnici, poté se jí podařilo ženu zadržet a nemocnici prohledali pyrotechnici. 

Žena nebyla napojena na teroristické organizace, motivem k jejímu činu byly pravděpodobně její sebevražedné sklony. 

Proč právě nemocnice?

Útoky na nemocnice nejsou příliš časté, přesto jich však ve světě postupně přibývá.

Podle závěrů studie think tanku International Institute for Counter Terrorism vede k takovému útoku několik faktorů. Jedním z nich je skutečnost, že v nemocnicích se soustředí velké množství lidí, pacientů, jejich doprovodu, návštěvníků nemocnice i zdravotnického personálu, takže případný útok může mít hodně obětí, z nichž navíc velké množství nemůže kvůli svým zdravotním problémům útočníkovi nijak čelit, ani utéct. 

Nemocnice také představují ze své podstaty neustále otevřené veřejné zařízení, které musí umožňovat zraněným a pacientům snadný přístup a nelze je tedy neprodyšně zabezpečit.

Útok na nemocnici dále vyvolává ve společnosti větší úzkost, než většina jiných veřejných cílů, možná s výjimkou škol - důvodem je to, že nemocnice slouží celé populaci. Většina lidí zná aspoň některou z osobní zkušenosti (na rozdíl od jiných veřejných budov), takže se víc uvědomuje, že podobný útok mohl zasáhnout i je nebo někoho z jejich blízkých. Z obdobného důvodu zaručuje útok proti nemocnici pachatelům velkou mediální pozornost.

Atraktivním cílem mohou být nemocnice pro teroristy také proto, že se v jejich laboratořích a skladech nacházejí látky, které mohou zločinci dále využít: narkotika, léky, jedy, chemikálie, radioaktivní materiály nebo třeba biologické kultury, schopné vyvolat epidemii nakažlivé choroby.

Střelba v ostravské nemocnici.