Ráno bylo v pátek 7. srpna 1998 v pulzujícím keňském hlavním městě Nairobi hezké. Úřednice amerického velvyslanectví Ellen Bomerová si dala v kanceláři obvyklé kapučíno. „Pila jsem ho každé ráno,“ vyprávěla před několika lety v dokumentu britské stanice BBC.
V místnosti s ní byl řidič Moses Namayi. Ellen upíjela ze šálku, když oba zaslechli ránu. Moses vyskočil k oknu, aby se podíval, co se děje. „Byla to poslední věc, kterou jsem viděla. O mnoho hodin později jsem se probudila pod troskami, ležela jsem na zádech. Nemohla jsem se hýbat, neviděla jsem, neslyšela jsem,“ popsala stanici CNN.

Bomerová to v tu chvíli nevěděla, ale stala se jednou z obětí prvního velkého útoku teroristické organizace Al-Káida na americké cíle. Onoho dne teroristé odpálili auta naložená výbušninami před americkými velvyslanectvími v keňském Nairobi a v tanzanském městě Dar-es-Salaam. Zemřelo 224 lidí, přibližně pět tisíc lidí bylo zraněno, často s doživotními následky.
To byl i Ellenin případ. Síla výbuchu jí spálila vlasy a létající sklo z vysklených oken jí rozsekalo tvář. Oči měla plné střepů. Když ji vytáhli z trosek, zachránce sice neviděla, ale slyšela, jaké zvuky zděšení vydávají při pohledu na ni. Začala se modlit k Bohu. „Prosím, nedovol, abych oslepla. Vezmi si jedno oko, jedno mi nechej,“ smlouvala s ním v duchu. Ale ani třicet operací jí zrak nevrátilo. Řidič Moses zemřel.
Selhání tajných služeb
Počátkem 90. let společně s americkými vojenskými aktivitami na Blízkém východě (válka v Zálivu, přítomnost v Somálsku a Jemenu) začala stoupat také aktivita islámských teroristů vůči USA. Poprvé o sobě dali Americe ve větším vědět v únoru 1993, kdy útočníci odpálili výbušninu v garážích Světového obchodního centra v New Yorku. Zemřelo šest lidí, věže se ale ještě nezřítily.

Mezi teroristy se prodrala do popředí organizace Al-Káida a její vůdce, rodák ze Saúdské Arábie Usáma bin Ládin, který ve druhé polovině 90. let už sídlil v Afghánistánu pod ochranou hnutí Tálibán.
V únoru 1998 vyhlásil proti Američanům fatvu. „Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima,“ prohlásil.
Usáma bin Ládin
Že svoje slova myslí skutečně vážně, dokázal, když na 7. srpna naplánoval teroristické útoky na americká velvyslanectví v Africe. Po nich se zařadil mezi nejhledanější teroristy světa. „Byl to zlomový okamžik, kdy začali být Al-Káida a bin Ládin vnímáni jako celosvětová teroristická hrozba,“ napsal list The Guardian.
Americkým tajným službám brzy došlo, s kým mají tu čest, o stoupající aktivitě islámských teroristů věděly a pronásledovaly je po celém světě. Ještě v roce 1995 se jim povedlo zmařit takzvanou Operaci Bojinka - plán útoku, při němž mělo být uneseno 11 letadel a zavražděn papež.

Následně si američtí agenti všimli i vzrůstající aktivity teroristů na východě Afriky, tentokrát ale plán včas překazit nestihli. „Američtí zpravodajští důstojníci věděli, že bin Ládinovi lidé jsou aktivní ve východní Africe. Slyšeli dokonce o možném spiknutí s cílem bombardovat americkou ambasádu v Nairobi, přesto nedoporučili zvýšení bezpečnosti. Mezitím americká velvyslankyně v Keni Prudence Bushnellová nezávisle požádala ministerstvo zahraničí o přesunutí velvyslanectví v Nairobi kvůli jeho exponované poloze, ale žádosti nebylo vyhověno,“ připomněl server History.
Obojí po útoku vyvolalo vlnu kritiky. „Na moji žádost a obavy o bezpečnost velvyslanectví tehdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová nikdy neodpověděla,“ okomentovala po letech Bushnellová svou snahu v dokumentu BBC Age of Terror.
Bomba v pytli s rýží
Velvyslanectví v keňském hlavním městě Nairobi a tehdejším tanzanském hlavním městě Dar-es-Salaam si teroristé vybrali jako cíl proto, že v afrických zemích bujela kriminalita, a nemuseli se tak příliš obávat zásahu místních bezpečnostních složek. Postupně si strůjci útoku pronajali byty v blízkosti velvyslanectví a začali zde sestavovat bomby.
Strůjci útoku na americká velvyslanectví v roce 1998
Americké úřady identifikovaly celkem 21 osob, které podle nich naplánovaly a vykonaly útok. Většinu se povedlo dopadnout nebo zabít.
• Egypťan Abdullah Ahmed Abdullah (jeden z hlavních plánovačů útoku)
• Jordánec Muhammad Sádik Udah (sestavoval bomby)
• Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí (útočil v Nairobi)
• Jihad Muhammad Ali (útočil v Nairobi)
• Egypťan Hamdan Chalíf Avád (útočil v Dar-es-Salaam)
• Američan libanonského původu Wadih El-Hage (jeden z hlavních plánovačů útoku)
• Fazul Abdalláh Mohammed (údajný šéf východoafrické buňky Al-Káidy)
• Egypťan Muhsín Atvá (sestavoval bomby)
Každá z bomb vážila skoro tunu. Teroristé je přepravovali ukryté v pytlích s rýží a v dřevěných bednách. „V bombách použili trinitrotoluen,“ přiblížil server PBS. (Tu pro Nairobi doplňoval dusičnan hliníku a hliníkový prášek, tu v Tanzanii doplnili patnácti kyslíkovými lahvemi a hnojivem).
10:35
Bin Ládin naplánoval útok na den výročí vstupu amerických vojsk na území jeho rodné Saúdské Arábie. „Plánem bylo dostat se s auty s výbušninami co nejblíže k budovám velvyslanectví,“ uvedl server PBS.
Menší náklaďák dojel k ambasádě v Keni v rušné ulici v centru Nairobi krátce po desáté hodině dopoledne. V autě seděl řidič a spolujezdec. Ten se začal dohadovat s keňským strážným, aby auto pustil přes bránu dál do areálu. Jelikož ovšem strážný viděl, že muži nemají potřebná povolení, projet je nenechal. Snažil se dovolat do budovy, to se mu ale nepovedlo a raději utekl. Spolujezdec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí po něm vystřelil a následně ještě hodil ruční granát.
Pak se ale sám dal na útěk. To řidič auta udělat nemínil. Bombu odpálil i za cenu, že na ní sedí. „Exploze v Nairobi nastala v 10.35 místního času. Zřítila se při ní čtyřpatrová budova Ufundi sousedící s velvyslanectvím, přičemž v troskách byli pohřbeni mnozí Keňané,“ informoval den po útocích list The Washington Post. Samotné velvyslanectví zůstalo stát, bylo ale vážně poškozeno.
Téměř ve stejné chvíli odpálil svou bombu i řidič auta umístěného před ambasádou v Tanzanii. Oba výbuchy byly slyšet v okruhu 15 kilometrů.
Zničená americká ambasáda v Dar es Salaam. I zde teroristé odpálili bombu 7. srpna 1998.
Jak uvádí web History, vzhledem k poloze velvyslanectví v Nairobi, přímo v rušném centru, následky výbuchu zde byly mnohem horší - zemřelo tu 213 z celkem 224 obětí. Teroristé paradoxně zabili mnohem víc místních obyvatel než Američanů.
Ze záběrů i po letech mrazí. „Podle svědků cestující v autobuse, který byl právě před velvyslanectvím, výbuch doslova spálil přímo v sedadlech. V ulicích doutnala poničená auta, z jejichž oken viseli mrtví pasažéři. Krvácející přeživší leželi na zemi a prosili o pomoc. Zranění Keňané chodili kolem v šoku a plakali,“ popsal The Washington Post.
Smrtící skleněné střepy
Množství těžkých zranění způsobily střepy z výbuchem vysklených oken. „Prvotní výstřely a odpálení ručních granátů - podivné rány - totiž přilákaly množství zaměstnanců velvyslanectví i budovy Ufundi k oknům, aby se podívali, co se děje,“ zmínil web FBI. Byla to ovšem osudová chyba, neboť ve chvíli exploze je střepy doslova rozervaly na kusy nebo jim vyřízly oči.
Hraný film Path to 9/11 a scéna zobrazující útok v Nairobi:
Při útoku oslepl i Keňan Douglas Sidialo, který byl právě na cestě do práce. „Výbuch byl extrémně silný a odhodil mě na zem. Někdo mě pak vzal do nemocnice. Byl jsem hrozně zahořklý, když jsem si uvědomil, že už nikdy neuvidím denní světlo,“ uvedl listu The Guardian.
Mnozí přeživší později vzpomínali na hrdinství americké velvyslankyně v Keni Prudence Bushnellové. Ta byla lehce zraněná. Když ji u budovy, kam se vypotácela, potkal bývalý keňský policista Stanley Macharia, který v té době pracoval na velvyslanectví, byla zakrvácená ze šrámů na tváři. „Madam, pojďte sem, tohle není místo, kde byste měla být. Vezmu vás do bezpečí, říkal jsem jí. Ale ona odpověděla: Vezměte mě jen někam, kde si mohu vyprat halenku. Pak musím zpátky za svými lidmi. Já se třásl, ale ta dáma byla tak vyrovnaná. Byla úžasná,“ vylíčil Macharia.
Vysvobozování lidí z trosek trvalo další dva dny.
Hon na teroristy
Americká reakce na útoky byla velmi rychlá. „Do zemí vyjelo více než 900 agentů FBI a dalších zaměstnanců úřadu, aby pomohli se zajištěním důkazů, identifikací obětí a vystopovali útočníky. Útoky byly brzy spojeny s Al-Káidou. Mimořádná snaha federálních i mezinárodních partnerů úřadu vedla k brzkému zatčení a vydání několika členů Al-Káidy spojených s útokem do USA,“ konstatoval web FBI.
Příslušníci amerických ozbrojených sil dováží do USA tělo oběti teroristického útoku na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaam ze 7. srpna 1998.
Jak připomněla CNN, například teroristu Uhalího, který utekl od brány před velvyslanectvím v Nairobi, dopadli američtí agenti v keňském slumu dvacet dní po útoku.
Tehdejší americký prezident Bill Clinton také okamžitě nařídil odvetné útoky. „Odvetná akce byla vykonána 20. srpna. Americké střely dopadly na tři výcvikové tábory Al-Káidy v Afghánistánu. Další mířily na továrnu na výrobu léků v Súdánu, o níž se tehdy předpokládalo, že spolupracuje s Al-Káidou na výrobě chemických zbraní,“ uvedl web History.

Ani 25 let po útoku ale není tato kapitola pro oběti uzavřená. Celá léta se totiž dohadovaly s americkými a dalšími úřady o vyplacení odškodnění, stejně tak musely sledovat táhnoucí se soudy s dopadenými strůjci útoku. Velká úleva nastala až před třemi lety. „Súdánská vláda tehdy slíbila vyplatit 335 milionů dolarů obětem a pozůstalým, a to za to, že poskytla útočiště teroristům plánujícím útok,“ informovala stanice ABC.