Nejdříve oslavy výročí dobytí Bastily v létě 2016 v Nice, pak vánoční trhy 2016 v Berlíně, a následně dav turistů nedaleko londýnského parlamentu v březnu 2017. Na přelomu let 2016 a 2017 byly jednou z věcí, které Evropu děsily nejvíce, teroristické útoky s využitím kamionů jako vražedných zbraní. A přesně před pěti lety, pouhé dva týdny po hororu, ke kterému došlo v Londýně, se stejná katastrofa odehrála znovu. Tentokrát byl cílem vražedného běsnění Stockholm. Útočník, který vyhlásil, že koná ve jménu Islámského státu, si 7. dubna 2017 za svůj cíl vyhlédl rušnou obchodní ulici švédského hlavního města. Kamionem najel do davu nakupujících. Zabil pět lidí, mezi nimi i jedenáctiletou dívku.

V centru Stockholmu byl ten den stejně rušný, jako mnohé jiné. Na obchodní třídě Drottninggatan se to jen hemžilo lidmi, domácími i turisty. Nikdo netušil, že za pár desítek minut se nákupní ruch změní v boj o holé přežití. Vše začalo, když o pár ulic dál tehdy ještě neznámý muž ukradl řidiči, vykládajícímu zboží, kamion. „Byl to jeden z našich zásobovacích vozů. Když právě řidič vykládal zboží v restauraci Caliente, někdo naskočil do kabiny a odjel,“ popsal krádež mluvčí švédského pivovaru Spendrups Marten Luth švédské tiskové agentuře TT. 

Rozdrtil vše, co mu stálo v cestě

To, co na první pohled vypadalo jako obyčejná krádež, se však jen o pár stovek metrů dál změnilo v krvavý teroristický útok. Bylo krátce před třetí hodinou odpoledne, když zloděj s ukradeným vozem vjel plnou rychlostí na jednu z hlavních obchodních tepen stockholmského historického centra. Ta byla v tu chvíli plná lidí. „Byla jsem vyděšená. Pořád se ještě třesu. Viděla jsem ženu, která přišla o nohy. A říkám si, že jsem to mohla být já. Kamion se řítil plnou rychlostí. Rozdrtil vše, co mu stálo v cestě,“ popsala jedna ze svědkyň útoku později celou hrůzu švédskému zpravodajskému kanálu SVT.

Sarajevo. Obležení obyvatelé sbírají palivové dříví v kruté zimě roku 1992
Alej ostřelovačů, hladovění. Obléhání Sarajeva vrátilo do Evropy válečné hrůzy

Některé blížící se kamion a děs kolem nich tak šokoval, že nebyli schopni se pohnout. „Pokosil minimálně osm lidí. A o něco dál jsem viděl ležet čtyři těla. Jedna žena s malým dítětem úplně zkameněla a jen tam stála. Popadl jsem ji a ještě další ženu, a všechny nás hodil na schodiště,“ řekl pro SVT další ze svědků.

Další nakupující se pokusili smrti utéct. „Viděla jsem utíkat stovky lidí. Utíkali, aby si zachránili život,“ řekla švédskému listu Adtonbladet žena, která uvedla pouze jméno Anna.

Terorista za volantem ujel stovky metrů. Pak naboural do hlavního vchodu jednoho z obchodních domů v ulici. Celé to trvalo jen pár minut. „Lidé křičeli a utíkali všemi směry. Kamion vjel přímo do vchodu domu Ahlens,“ zachytila zpravodajská agentura AP svědectví Brandona Sekitto, který v době útoku seděl v autě poblíž.

Zdroj: Youtube

V nákupním centru byla právě i novinářka na volné noze Katarina Libertová. Jak sama řekla, běžně se přeplněným místům vyhýbá, toho odpoledne se ale rozhodla, že si chce koupit něco na sebe. Ve chvíli, kdy kamion vpálil do vchodu, byla právě ve zkušební kabince. Popsala, že nejdříve slyšela pouze zvláštní náraz, pocítila zachvění zdí a uvědomila si, že lidé začínají utíkat. Pak se spustil požární alarm. A tak vyběhla i ona. „Všichni jsme utíkali, mnozí plakali - byli jsme v šoku. Vyběhli jsme až na ulici, a v tu chvíli jsem se podívala doprava a uviděla jsem kamion. Lidé leželi kolem něj na zemi. Nehýbali se,“ řekla Libertová americkému listu The New York Times.

Poté, co kamion prorazil vchod obchodního domu, začal vůz hořet. Útočník z něj vyskočil a utekl. Na scénu se rychle začala sjíždět policejní auta, hasiči i sanitky. Přivolaní lékaři už ale několika sraženým lidem nedokázali pomoct. V první chvíli byly zprávy o počtu obětí a zraněných kusé.

Definitivní děsivá bilance útoku byla zveřejněna až o tři týdny později, kdy zraněním podlehla poslední oběť. „Zabito bylo pět lidí, mezi nimi jedenáctiletá dívka,“ připomíná web Euronews. Dalších více než deset lidí utrpělo velmi vážná zranění.

Rána do srdce mírumilovného národa

Život ve Stockholmu se zcela zastavil. „Úřady evakuovaly nedaleké hlavní vlakové nádraží, hlavní přestupní uzel pro vlakovou i městskou hromadnou dopravu. Všechny vlaky, které mířily na hlavní nádraží, byly zastaveny nebo odkloněny. Ve Stockholmu zavřela velká obchodní centra,“ vykresluje agentura AP. Lidé dostali doporučení nevycházet z domovů a nákupní ulice, kde řádil terorista, byla neprodyšně uzavřena.

Celá země byla v šoku. „Švédsko bylo napadeno. Všechno ukazuje na teroristický čin,“ uvedl ve vysílání krátce po útoku tehdejší švédský premiér Stefan Löfven.

Švédsku, přesto, že právě Stockholm je multikulturním městem, se do té doby podobná hrůza na rozdíl od jiných evropských metropolí, dlouho vyhýbala. V roce 2010 se sice, rovněž v centru města, odpálil sebevražedný atentátník Taimour Abdulwahab při vůbec prvním bombovém teroristickém útoku ve Švédsku, ovšem tehdy při činu zemřel pouze on, a dva lidé byli zraněni. Tak rozsáhlý teroristický útok proto Stockholm zažíval před pěti lety vlastně poprvé. „Útok bolestivě zasáhl srdce národa, známého pro svou mírumilovnost a toleranci, a proměnil teplé jarní odpoledne ve scénu teroru,“ píše list The New York Times.

Josef Visarionovič Stalin a Nikita Sergejevič Chruščov, rok 1936
Před sto lety uchopil Stalin absolutní moc. Vyrazil na cestu lemovanou mrtvolami

Jak ale podotkli někteří lidé, signály, že se něco takového může odehrát, existovaly už několik týdnů před útokem. „V únoru tehdejší americký prezident Donald Trump naznačil, že právě Švédsko může být další evropskou zemí, která by mohla utrpět podobný čin, jaký zasáhl Francii či Německo. Dva dny po jeho projevu vypukl v převážně přistěhovaleckém předměstí Stockholmu násilný protest, při kterém švédská policie na demonstrující i vystřelila, což mnohé Švédy zaskočilo, protože nejsou zvyklí, že by policejní důstojníci při takových příležitostech používali palné zbraně,“ připomíná agentura AP. Přesto, jak uvádí list The Guardian, byla Trumpova slova v dané chvíli ještě považována spíše za podivný výstřelek a mnoho lidí je nebralo vážně.

Naopak podle novinářky a svědkyně děsivého útoku Libertové se už dříve mnozí Švédové obávali, že by se právě jejich země mohla stát místem teroru. „Někteří lidé měli dojem, že to byla jen otázka času. Paříž, Brusel, Londýn, a teď Stockholm. Jednoduše jsem měla pocit, že se něco takového odehraje,“ řekla listu The New York Times po útoku.

Hon na teroristu

Zatímco se Švédové pomalu vzpamatovávali z hrůzy, která se odehrála ve Stockholmu, a z celého světa začaly do země přicházet kondolence, v hodinách po útoku švédští policisté neúnavně pátrali po pachateli, který z místa útoku utekl dříve, než dorazily první policejní jednotky.

Poměrně brzy se vyšetřovatelům podařilo získat první záběr možného pachatele. „Švédská policie několik hodin po něm zveřejnila snímek osoby zájmu, která mohla být nějakým způsobem propojená s utokem. Vedoucí vyšetřovacího týmu Mats Löfving řekl, že muže zachytila bezpečnostní kamera krátce předtím, než začal útok,“ psal tehdy list The Guardian.

Lübecká katedrála se v důsledku náletu RAF ocitla v plamenech
Před 80 lety se Británie tvrdě pomstila Němcům. A to dvouhodinovou zkázou z nebe

Švédské policejní pátrání nakonec bylo rychlé a úspěšné. Krátce před osmou hodinou večer, pouhých pět hodin po útoku, zatkli policisté na stockholmském předmětí devětatřicetiletého Rakhmata Akilova, původem z Uzbekistánu. Chytili správného. Opravdu šlo o muže, který kamionem zabil pět lidí.

Terorista žil v tu dobu ve Švédsku několik let. V rodné zemi nechal manželku a čtyři děti, kterým posílal peníze. „V roce 2014 požádal švédské úřady o pobyt, ovšem v prosinci 2016 byl informován, že má čtyři týdny na to, aby opustil zemi. Neudělal to, a v únoru 2017 jej zařadila policie na seznam hledaných osob. V tu dobu byl již několik měsíců bez práce, ze které byl vyhozen poté, co usnul v pracovní době,“ shrnuje BBC.

Zatímco bývalí kolegové z práce jej popsali jako tichého a nepříliš sdílného člověka, se kterým jinak nebyly problémy, jeho internetové aktivity mluvily o něčem jiném. „Na Facebooku byl přes přátele ve spojení s mnoha potvrzenými extremisty a jeho profil obsahoval minimálně dvě propagandistická videa s Islámským státem. Také se mu líbila stránka nazvaná Přátelé Libye a Sýrie, v jejíž charakteristice stálo, že jejím cílem je vystavit terorismu imperialistická finanční centra amerického, britského a arabského diktátorství," nastiňuje BBC.

Ronalda Reagana zasáhla odražená střela, která trefila nejdříve limuzínu. Kromě něj byli při střelbě zraněni tiskový mluvčí James Brady, agent tajné služby Timothy McCarthy a policista Thomas Delahanty
Aby zaujal herečku, střílel na prezidenta. Reagana zkusil zabít chorobný ctitel

Přes tyto jeho aktivity se ovšem podle slov představitelů švédských orgánů dříve nejevilo, že právě Akhilov by mohl spáchat teroristický útok. „Švédské tajné služby jej nepovažovaly za hrozbu, označily ho za marginální postavu. Na svém Facebooku kromě islamistických videí lajkoval také stránky magazínu Playboy či ruské tenistky Marie Šarapovové," připomíná BBC.

Až po Akhilově zatčení se ukázalo, že den před útokem nahrál video, v němž říká, že čin, který spáchal, koná ve jménu Islámského státu. Nakonec byl odsouzen k doživotnímu vězení. A pokud by ho někdy švédské úřady předčasně propustily, bude doživotně vyhoštěn ze země.