Podle něj Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Bělověžský prales, který se rozprostírá na hranicích s Běloruskem, přičemž pod ochranou Unesco je asi třetina jeho území, je jedním z posledních pralesů v Evropě a je domovem největšího stáda evropských bizonů, stejně jako unikátních ptáků a hmyzu.

Směrnice EU o biotopu nařizuje, že země musí pro tuto oblast přijmout vhodná ochranná opatření. Podle Bota tak však nečiní. Kácení vzácných pralesů není něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta. Polská vláda totiž již dříve řekla, že je třeba napadené stromy pokácet, aby byly lesní cesty bezpečné pro pěší turisty a také, aby se kůrovec nerozšířil dále.

"Tato rozhodnutí však může způsobit zhoršení stavu chráněných druhů," uvedl Bot. Soud EU se však s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí nemusí ztotožnit, ale jak poznamenává agentura Reuters, většinou tak činí.

Spor o Bělověžský prales je součástí většího střetu mezi výkonným představitelem EU a Polskem, jehož vládnoucí strana pro právo a spravedlnost (PiS) je dlouhodobě obviňována z podkopávání demokracie.

Když těžba začala, Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.

"V tuto chvíli mohu potvrdit, že Polsko bude respektovat konečný rozsudek týkající se Bělověžského lesa," uvedl polský ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk ve svém prohlášení. Ministerstvo rovněž uvedlo, že stanovisko poradce soudu není nijak závazné. Konečné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie se pravděpodobně uskuteční v dubnu letošního roku.

Soud EU však už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100 tisíc eur (asi 2,5 miliónu korun) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného.

Těžba však pokračuje a podle aktivistů již došlo k nenapravitelným škodám. „Těžba probíhá v zónách, kde ji Unesco zakazuje. Během vegetačního období padají staleté velikány, ničí se vzácné biotopy. Místo nich pak lesní dělníci sází plantáže monokultur, narušují tím zcela přírodní procesy. Moje nejhorší noční můra se stává realitou," říká Adam Bohdan z výzkumné botanické stanice. Těžaři tak porušují polské i evropské právo.

„Je to jako byste nahrazovali divoké ptáky slepicemi," shodují se biologové. Místo statných velikánů jsou teď holé pláně, které se lesníci snaží osázet plantážemi mladých buků. 

Bělověžský prales leží mezi řekami Narewka a Hwoźna, jeho reliéf je převážně rovinatý s výškou asi 160 metrů nad mořem. Hranice mezi Polskem a Běloruskem probíhá napříč pralesem a je zcela uzavřena nejen pro turisty, ale i pro jakoukoliv větší zvěř. Až do 17. století byl les prakticky neobydlený, v roce 2004 ho Bělorusko prohlásilo za domov Dědy Mráze.