Tato jediná žena v úřadu britského premiéra dokázala svou zemi vrátit mezi politické i ekonomické velmoci a tvrdým postojem vůči komunistickým režimům přispěla i k pádu železné opony.

„Budete-li se jen snažit být oblíbený, budete vždy ochoten ke kompromisům o čemkoli a nedosáhnete ničeho," vystihla v roce 1989 Thatcherová i dnešní trend v politice. V čele vlády stála tato pracovitá a v názoru pevná žena 11 let a ač přivedla svou Konzervativní stranu třikrát k volebnímu vítězství, nakonec to byli její vlastní poslanci, kteří ji v listopadu 1990 donutili opustit Downing Street číslo 10.

Odpor vůči jednotné měně

Jednou z příčin vnitrostranické rebelie vůči ní byl i její euroskepticismus, mimo jiné její odpor vůči jednotné evropské měně. Rok po Thatcherové rezignaci přijala EU maastrichtskou smlouvu, v níž si Británie stejně vymohla výjimku, že společnou měnu přijmout nemusí. Díky Thatcherová má Británie od roku 1984 slevu z odvodů do unijního rozpočtu, s níž se váže i proslulý výrok britské premiérky „Chci své peníze zpátky!"

Když se Margaret Thatcherová v květnu 1979 ujímala funkce předsedkyně vlády, přezdívalo se Británii „nemocný Evropan". Země se potýkala s 18procentní inflací, hospodářskou politiku diktovaly odbory, veřejný sektor kolaboval a státní podniky nefungovaly. Thatcherová přišla s radikálními kroky – zrušila desítky státních úřadů a poradních sborů, osekala veřejné výdaje (včetně například výdajů do školství), snížila daně z příjmu, zdvojnásobila daň z obratu a spustila privatizaci a deregulaci.

Ozbrojené konflikty

Její reformy však nenesly okamžité ovoce (mj. nezaměstnanost v prvních třech letech její vlády razantně stoupla), ale k volebnímu vítězství na jaře 1983 jí pomohla válka o Falklandy. Tento více než dvouměsíční ozbrojený konflikt o souostroví v jižním Atlantiku na jaře 1982 se stal největším nasazením britského válečného námořnictva od druhé světové války a přinesl i pád vojenského režimu v Argentině.

Neméně razantně, jako proti argentinskému diktátorovi, zakročila Thatcherová i proti domácímu odborovému hnutí. Stávka horníků v letech 1984 až 1985 proti propouštění trvala 11 měsíců, premiérka však neustoupila. Odboráři svůj zápas prohráli a do té doby značná společenská síla odborů v Británii se poté podstatně zmenšila.

Životopis

Thatcherová se narodila jako Margaret Hilda Robertsová 13. října 1925 v Granthamu v hrabství Lincoln do rodiny obchodníka, který se angažoval i v komunální politice. Vystudovala chemii na Oxfordské univerzitě a později práva. V roce 1951 se provdala za obchodníka Denise Thatchera (1915–2003) a v srpnu 1953 se jim narodila dvojčata Mark a Carol.

Do parlamentu poprvé usedla v roce 1959 a poslankyní byla až do dubna 1992. Do čela Konzervativní strany byla zvolena v únoru 1975. V letech 1979 až 1990 byla též ministryní státní správy a prvním lordem pokladu.

V roce 1992 byla povýšena do šlechtického stavu a získala titul čestné baronky z Kestevenu; dekretem královny Alžběty se stala doživotním peerem Sněmovny lordů. V červnu 1995 převzala z rukou královny Podvazkový řád a stala se tak po vévodkyni z Norfolku druhou ženou mimo okruh královské rodiny, jíž se nejvyššího britského rytířského vyznamenání dostalo.

Thatcherová několikrát navštívila ČR, poprvé oficiálně v září 1990, kdy se stala prvním britským ministerským předsedou, který do Československa od jeho vzniku zavítal. Při návštěvě Prahy v listopadu 1999 převzala za své mimořádné zásluhy o svržení komunismu v Evropě Řád Bílého lva.