Zástupce ředitele této asociace Ke Lej očekává, že množství návštěvníků oblasti se do roku 2026 zdvojnásobí. Počet turistů, který převyšuje počet obyvatel v Tibetu, znamená, že je zapotřebí opatrnosti kvůli ochraně životního prostředí a kultury, uvedl. V Tibetu v současné době žije na 3,5 milionu lidí.

Podle kulturního geografa Newyorské univerzity (NYU) v Šanghaji Travise Klingberga přitahuje turisty do oblasti "mystika a mýtus o Tibetu coby odlehlé a sněhem odříznuté zemi."

Samotný Tibet přitom přesunul svoji pozornost od zahraničních turistů k návštěvníkům z Číny, kde se rozmohla střední třída, podotýká profesorka geografie na University of Colorado v americkém Boulderu Emily Yehová. Podle jejích slov si Tibeťané někdy stěžují, že čínští turisté nerespektují kulturní tradice regionu a občas třeba šlapou na modlitební praporky.

Propaganda Pekingu

Turismus je podle Yehové také propojen s propagandou Pekingu. Vládnoucí komunistická strana tvrdí, že v 50. letech minulého století osvobodila stovky tisíc nevolníků a přinesla na náhorní plošinu ekonomický rozvoj, píše AP. "Přepisování historie je do velké míry součástí turistické scény," míní Yehová.

Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 tisíc lidí, a které vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu.

Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil. Rostoucí počet turistů ale zřejmě politické kontroverze neznepokojují, poznamenala AP.

"Bude těžké ochránit ekologii a kulturu Tibetu… pokud nebudeme mít dlouhodobý plán," upozorňuje Ke Lej. "Je proto velmi důležité stanovit soubor hodnot a pravidel chování pro cestování v Tibetu," podotkl. V současné době je například omezeno množství lidí, kteří mohou denně navštívit někdejší sídlo dalajlámů klášter Potálu, na 5000 návštěvníků denně.